sobota 25. července 2009

INFO.

Ahoj,
tak už jsem necelé 3 týdny v ČR. Když jsem takhle sem tam někomu řekla, že už asi blogu nechám, tak každý ne, mě to baví číst, přidávej dál. Tomu se nějak nebráním, jenom nevím, CO přidávat. Ještě si to rozmyslím, možná změním úplně téma článků, ale blogování bych se vzdát nechtěla. Psát mě baví, odjakživa. Články by byly nejspíš různorodé, ale uvidí se..
Tak si užívejte prázdnin a samozřejmě myslím na budoucí exchange studenty, kteří za chvíli vyrážejí jako já před rokem do USA. Nebojte ;)

čtvrtek 25. června 2009

Za tu dobu, co jsem nepřispívala, se událo hodně věcí. Konec školy, graduace a s ní spojená i grad night a pak také cestování po Californii. Fotky dám na moje rajče a pak sem ještě hodím nějaký článek. Nemám v plánu blog rušit, navíc nebude tak od tématu, co budu dělat následující týdny a měsíce. Dneska jsem třeba dostala apostilu na transcript ze školy, to sem dám článek, protože ten proces není vůbec těžký, ale myslím, že každá zkušenost se hodí. V blogu určitě budu pokračovat, jen ještě uvidím, jakým stylem se to bude ubírat a jaké články tam budou.
Tak si užívejte už snad nejen oficiálně začínajícího léta a dneska večer ještě se chci vrhnout na ty fotky. Ještě zdravím z Portlandu :))

čtvrtek 4. června 2009

MY SPEECH FOR ENGLISH CLASS

Tady je moje finální proslov na english. Samozřejmě v angličtině :)). Neříkám, že nějaká chyba se tam neobjeví :)) Já sem s mojí speech opravdu spokojená!! Tak příjemné počteníčko.
P.S. Ještě chci poděkovat za všechny reakce na můj poslední článek, strááášně mě to potěšilo!! Děkuju vám!
Each of my years during the elementary and high school has been typical for something „special“. The longest and the shortest one was my exchange year in the US. It is also the most exceptional. I want to write about it, but first off let’s see what I come out from my mind when I think back. Before I start I want to tell that in the Czech Republic we have different system of schools, we have the same class for every subject. And the high school begins at the tenth grade. First grade. I lived in Prague and I still remember these steps to the school with my boxy backpack. Learning of alphabet, coloring book for the homeland study, counting one plus one... yes, that’s my sweet first grade. I was so disappointed when I have got my first „B“as a grade! I felt like I have an „F“. Second grade. I found my first best friend and we have had so much fun together. We were going to the playgrounds and I loved it. With other girls in the class we were exchanging our stickers and each of us owned an album. I have it somewhere in my room and sometimes I look at it and just can’t believe it! Oh yeah and that year the math became harder a bit. We started multiplying.Third grade was very good. I have so many friends and I didn’t want to go to the cafeteria for the lunches and my mum was fed up to me when she got to know it. I believe it was kind of frustrating because she paid for it and I didn’t eat it. In the beginning of the fourth grade I experienced big challenge. We moved to the small town 30 minutes from Prague. I changed the school and I didn’t like it. I came to my first class 10 minutes afterwards. I lost my best friend, but I made my new friends pretty fast. I began to dance in the dance school and to play tennis.Fifth grade. I had different class again, but in the same school. My teacher with very thick glasses was saying that she sees everything and her eyes are everywhere. We called her a frog. I was using a cheat sheets and my notes during tests and I have never studied during this year. The best’s years were since the sixth grade. I had a new class. Again. It was a class with coverage to math and natural science. I still see when I came to the class and I stand and was thinking where I should sit. Then one girl entered to the class and I asked her if she want to sit with me. She agreed and it was the beginning of our friendship. We sit to one school desk and when I faced round I saw the guy. I was just fascinated by him! Our teacher was old men and he was lisping. It made me and my friend so laughing. He couldn’t pronounced „r“, „ř“, „š“, „l“ and I don’t know what else. Well, it is still seems very mysterious and strange to me that I was in class with a coverage to math and science, because I always hated it and what is worse – I wasn’t good at it. Seventh grade I had many problems with math and science. I almost failed from the math. So my mum decided that I am supposed to go for tutorage to my grandpa. He is very smart and the math is his passion. I just sustained! Once I took my best friend to him and he teached both of us. He didn’t know the purpose. We were making a gag. We had so much fun times together! When I slept in her house, we went to the downtown at the midnight dressed in the black clock, with cigarettes and the bottle of Vodka. In the summer we went with her father to a small vacation in the South Czech Republic. It was for one week and it was planned that we are going to make a bicycle trips. We did it just once, other days we were just bat around and made our own trips. We were teasing each other and borrowing the clothes. Also we had the first crushes. I also got lower grade in the manners. We have the grades from the manners in the Czech Republic.Eight grade happened in the same spirit. We were going together to the guitar hobby group. I will never forget our funny whiles. We were skipping the school and going where ever we wanted. I loved my class and the chemistry experiments of our teacher. He was crank a bit. Ninth grade. If I might, I would delete it from my life. I hazarded with myself, but I don’t want to tell more. But it happened so it could be here remarked. Since the tenth grade I started to go to the high schools. I didn’t want to go to the school in the vile where we lived so I went to Prague where I wanted to go anyway. I chose the economic high school. I found new friends and I also began with the dance formal school. It is not mandatory in the Czech Republic, but it is something very nice and it makes you unforgettable memories. I loved it and I started to dance competitive Latino and standard dances. ***In the beginning of the eleventh grade I have got an idea to go to America for the exchange year. And I started the application process. It was the biggest part of this grade; I was so excited for that! It was something new for me. Twelfth grade I experienced in the US. I hear from many people sentences like Oh you were so courageous when you decided to do it and other ones. Actually, I was thinking about it just like I will be far away, I will have a freedom and getting to know the foreign culture. Things like homesickness and difficulties with adapting to the foreign culture weren’t in my mind. I realized the reality for the first when the airplane touched the American land. Now, the exchange year is almost over and I start to recapitulate it. Before one year I had only fuzzy and indefinite apprehension about the US. At the present time I feel comfortable over here. And I recognized what actually means the word „exchange year. “ It is about learning. It is learning about yourself and by yourself. You are deciding by yourself what you’re going to do and you stand just on yourself. What is important and good for you or not – it depends just on you. You make a mistake and there is no way to go back. You are thinking about your family at home and you find them as important as you have never imagined. Yes, the part of my family is coming to America this Friday. It is hard to believe it that I am going to see them after almost one year. I am happy to see them, but I will miss my life in America. It is simultaneously sad and happy what’s going on now. An exchanging is learning about the life – in short. Everything depends on you at that time and you change your personality thru the year a bit. I am thinking to come back here for the college. It has for me so many why no and why yes. But it is another unusual opportunity for me that it is hard to resist it! I want things in my life to keep moving and still exploring new and new things to me and take risks. My exchange year already changed my life and my future. I heard one nice thing. Before I write it, just a small attention: don’t think about those colors what I chose, it is random. So: People in the Czech Republic see the world in yellow glasses. People in America wear blue glasses. And you, after the exchange year, looking to the world in green glasses. I absolutely agree with this statement!OK, so what to say in the end? I am happy that I had an opportunity to have this experience. Thank you to my family what means for me a lot and I realized how much they are important in my life. My thank you is to my host family which made my year as well it has been and helped me a lot. It wouldn’t be the same without them. My thanks are to everybody who I met in the US. I consider my past school years in the elementary and high schools as very special ones and I am looking forward for my future!!

středa 3. června 2009

HIGH SCHOOL IS OVER

Dneska mi skončila škola. Pocity? Víc smutný. Už od rána sem měla zvláštní náladu, prostě už všechno bylo naposled.. se všema loučení, šla sem i za mým poradcem a zeptala sem se ho, jestli tam bude v pondělí, že bych ho chtěla představit mý rodině. Říkal že jasně, tak sem si ještě chvíli popovídali, má strašnou radost z toho, že sem dostala to ocenění.. já sem taky ráda za tuhle cenu, tý si cením víc než třeba toho, že mi Carol dala to ocenění, že sem exchange student a že sem se připojila k dance teamu atd. Tuhle cenu sem si sama vydobyla a to mě těší ze všeho nejvíc. Šla sem i na grading posledního assignmentu na photography, protože včera sem ty fotky zapoměla doma. Spíš to už bylo takový loučení.. sem si s Ms. Parker ještě chvíli poseděla, objala mě, to sme se obě trošku rozbrečely :)). Ona, že to jsou slzy štěstí. Když já sem za tu dobu se to tak "zabydlela", že mě tu prostě skoro nic nechybí.. cítím se tu naprosto svobodná, dá se říct, že sem se tu i tak jakoby "našla" a vůbec - odmítám se smířit s tím, že už jedný věci je konec a za chvíli ten rok bude celý over. Já to prostě nechci, domů se těším čím dál míň (nebo možná bych to měla říct netěším čím dál víc). Na english jsem měla mojí speech, tak mám z toho radost, měla sem hooodně velký (největší :)) potlesk ze třídy, udělalo mi to strašně velkou radost a učitelka řekla, že by si přála, aby se každý tak moc dokázal zlepšit v angličtině jako já. Zaujala mě tady jedna věc. Většina lidí si všimla a teď mi to říkají, že si jdu za svým a nevzdávám se. To je hezký, ale já to fakt tak mám.. když se na něco upnu (a to už může být úplně cokoliv), jdu si tvrdě za tím a nikdo a nic mě nezastaví xD. Ms. Dakin, ta učitelka na angličtinu, mi řekla sama od sebe, že mi v pondělí (půjdu se podívat do školy, přivedu tam část mojí rodiny a dám pár učitelům dárky) dá ten letter of recommendation (doporučovací dopis) pro tu univerzitu, tak to se těším, až si ho přečtu.
Co dál napsat? Už mě nic nenapadá, snad jen to, že sem si nemohla přát lepší školu v US a našla sem si tam spoustu kamarádů a měla sem taky z pekla štěstí na učitele, se kterýma jsou tady opravdu jiný vztahy než v ČR. Prostě celá Wilson HS byla úžasná!!!
A suprový taky je, že už mám ukončeno povinnou školní dochááázkuuuuu!!!! Yaaaay awesome xD

úterý 2. června 2009

ONE MORE DAY

Zítra je poslední den školy.Na jednu stranu sem ráda (dneska sem nemohla ráno vstát, ležím v posteli a pak si říkám dělej vstávej, už jen dvakrát..), ale na druhý straně sem smutná..prostě už se to chýlí ke konci.. locker už nemám, což těžce nesu xD, učitelé mi dávají malé dárečky, dneska sem dostala od učitelky na US history a pak od učitelky na Photography.. což je od nich fakt moc hezký. První den Finals je za mnou, zítra je english s tím Orcuttem, blázen.. mám prezentaci na jeden projekt, pak píšem esej. Finální projekt mám hotový-zbytek se píše ta esej. Pro jeho radost (zadání bylo krutý, na jednu stránku a na konci: your magazine should be: quick and easy to read, full of pictures, because pictures save time; and full of light and color). Takže ho mám růžovo-fialový :D :D a hoodně fotek, který sem našla na googlu. Pro jeho sadistickou povahu sem mu udělala radost a k mexickýmu fotografovi Metinidesovi sem dala fotku mrtvý ženský, který usekli nohu sebo co.. on se v tom vyžívá, je prostě švihlej. No, pak mám final z matiky a pak poslední final class a to druhou english a to řeknu mojí speech, tak mi držte palce. Pak jí sem chci hodit. Teda nejdřív sem to měla na dvě stránky, což bylo moc, tak sem to zkrátila. Vám sem ale zítra chci dát plnou verzi, jestli se k tomu dostanu :)). A po škole máme ještě senior meeting.
Jo dneska sem měla vtipnou příhodu. Než sem letěla, tak mi mamka dala krásný fialový náušnice. Mě to "někdo někde" zašantročil, takže sem si myslela, že ta jedna už se nenajde.. o víkendu sem dělala úklid, vyhodila sem tunu věcí, a tu jednu zbylou náušnici sem vyhodila, proč jí mít, když ani není v Oregonu, že.. Dneska si přebírám všelijaký pohledy, přáníčka.. co sem dostala za dobu, co sem tady. No a co nenajdu..tu druhou náušnici.. říkám si to snad ne.. já ale tamtu vyhodila. No, bude v popelnici. Ještě se podívám v koupelně do odpadkovýho koše, ale nejni tam. Tak jdu ven a začnu z popelnice vyhazovat věci. Naštěstí tam nebylo nic nechutnýho, takže se to dalo :D. Paul na mě co tam dělám..já, stojící mezi odpadkama, hlásím, že hledám náušnici. Když sem se dostala na dno, furt nic.. pak už sem to nedosáhla, tak sem vzala koště a začala sem to tam prohrabovat s koštětem. Nic! Nevadí, na zemi prohrabávám ty tašky.. nic. Marta mi pak přijde pomoct, sama hledá fialový hodinky a v popelnici už se hrabala několikrát. Prej jestli chci rukavice.. říkám ne, v pohodě. Fakt tam nebylo nic nechutnýho, skoro jen samý papíry, nebojte :D. + krámy z mýho pokoje jako ponožky atd, obaly od krémů atd. Nic se nenašlo. No, tak to tam jdu nandavat. Ještě každý kousíček prohledám. NIC. Celá rozhozená jdu do baráku.. Marta na mě, našla si to?? Říkám ne. Marta: fakt si to vyhazovala? Říkám no jasně, ještě teď to vidím před očima, jak to házím do toho koše!! OK, konec všichni tušíte. Jdu do koupelny, otevírám zásuvku, kde mám v misce nějaký náušnice atd. Prohrábnu to a ... anooo, fialová náušnice je na světě.
Anoo, mám radost, že mám OBĚ!! Nejdřív málem byla na druhým konci Ameriky, pak sem trávila 45minut v popelnici s odpadkama, ale nakonec byla u mě v pokoji.
No, v pátek večer mi sem přijede mamka, bráška a babička s dědou. Joo, a náušnice si vezmu na sebe!!
Mějte se krásně a snad vám sem hodím nějaký smyslupnější článek xD

středa 27. května 2009

Tak sem dodělala tu prezentaci na toho úchyla Orcutta a toulkama po netu sem na něco narazila.. po mé úpravě to je takhle: Lidé v ČR vidí svět s modrýma brýlema. Lidé v USA s červenýma. Já to (po mém exchange roku v Americe) budu vidět fialově!!
(pro ty, kdo mě zná, ten druhý smysl je jasný :)) ale princip je v tom, že už nic nebudu vidět tak "jednostranně", že... no chápate, ne?? x))

IT DRIVES ME CRAZZZYYYYY!!!

Přijdu si tenhle týden jak fretka. Minulý týden sem tam od středy nebyla, protože sem byla nemocná. Pak ještě napíšu článek, jak sem šla s Martou ve středu na urgency :)). Teď aspoň napíšu nějaký článek, tak co a jak je.. Venku je horko, jako sem ráda, ale dneska se odpoledne cítím, jak kdyby mě někdo praštil..
No, na otázku kdy přijedou tvoji rodiče odpodívám už next Friday.. když sem to včera řekla prvně, zarazila sem se.. pořád to byl měsíc, dva týdny..a najednou už chvilička. Excited? Ne zas tolik :)). Na keramice už sem svůj "stuff" dokončila, super. Photography zítra tam dokonce budu PO ŠKOLE! No co říct jako, já mám svoje životní heslo vystřel co nejdřív můžeš. Ale protože min. týden, co sem se v pondělí a úterý do školy dohrabala (v úterý už sem lezla xD), tak musím.. důvod jednoduchý. Pracuju na final projectu. Celkem huge to je :D. JÁ si to všechno hezky rozvrhla. V pondělí sem šla brát fotky kolem školy, že to budu mít i takový jako memorable (fakt mě to teď napadá nějak v tý angličtině, a protože sem úúúúplně mimo, nepřemýšlím, takže se občas něco dneska objeví). OK, super, dokončeno. Ještě něco cestou domů a fakt spokojená v úterý jdu develop ten film. Málem mě švihne, když se NIC nevyvolalo. Jud za učitelkou, jen to ukážu, nic neříkám a je jí to jasný.. chyby se staly dvě a ANI JEDNA není moje. První: TA (teacher´s assistant) špatně ustříhnul růžek filmu a druhá chyba, že kluk, co to do tý camery dával, to dal špatně. Jasně, druhou věc sem mohla udělat sama, první ne.. jenže tam sou takový ty camery z roku raz dva a já prostě nejsem schopná to tam dát.. evidentně nejsem sama xD. Noo.. berme to sportovně :D. Tááákže včera sem zase šla take those fuckin pictures okolo školy. Večer ještě Marta jela do obchodu s nábytkem vrátit něco, tak sem jela taky a v Lake Oswego něco nafotila. Dneska sem si to rychle vyvolala a mám to.. no a protože lab už moc dnů nemá, takže tam jdu zítra po škole.. ještě si někdy extra musím dopsat quiz z algebry.. to se dokope nějak.. Na health a na english with Dakin na final mám skoro stejný project: Speech. Téma totožný: škola, uplynulé roky, apod. Napadlo mě udělat si stejnou speech a říct jí prostě na těch různých třídách dvakrát.. přece nebudu na jedno stejný téma psát dvě různý práce.. jo, trošku se to liší, ale v pohodě to můžu udělat najednou. Bavila sem se o tom s Martou a ona, ať to tak klidně udělám. Ještě si to rozmyslím, co kdyby se to někdo dozvěděl.. ale o tom pochybuju, prostě to tak udělám. Jo dneska sem se bavila s tou thajkou Teyou a říkala, že když viděla mě a Martu spolu (před prom a pak sme jí jednou pickupovaly a jela s náma chvíli autem), že je úplně vidět, že sme si close a prostě si rozumíme :)). Říkám really?? :)) Ale zdaleka mě to nepřekvapilo :).
Dneska byly kratší hodiny ve škole a pak bylo senior awards assembly. Dostala sem tam tu cenu za to GPA, ale jinak to byla nuda.. tak sem tam tak přemýšlela, bavila se s lidma.. a tak mě napadlo, když sem se dívala po dalších exchange studentech, proč ten rok nevyužili úplně naplno a nezískají diplom?? Jasně, stálo mě to a mýho counsellora námahu, ale vyplatilo se to. Díky tomu teď můžu přemýšlet o college v USA, jinak bych to měla jasný, dodělávat maturu v ČR. Což mě celkem děsí teda xD. Já budu maturovat v úterý a středu :)). Těma mýma dvěma stejnýma speeches :D. Nee sranda.. jooo ale na tom assembly říkali, že naše škola je z celý USA v žebříčku GPA (prospěchu studentů) DEVÁTÁ!! To je fakt dobrý, to sem koukala celkem.. devátá nejlepší high school v Americe, to je hezká vizitka mít odtud ten slavný diplom :)). No Marta se tam šla podívat, pak sme šli do mýho lockeru vzít pár věcí, zítra ho musím vyklidit.. což mě štve.. kam dám věci.. no a tak říkám Martě, ať se jde projít kolem učebny, co byla ob dveře. Že je tam ten Orcutt učitel, jak ho mám na english... tak tam šla a říká mi, no ten fakt vypadá úplně perverzně, jako úchyl.. říkám no jo :)). Zítra mám na jeho třídě s jednou holkou prezentaci na My media project, tak já že to udělám do power pointu..děláme o průzkumu obchodů, to je takový nejlehčí, co tam bylo..
Tak se zatím mějte, já už letííííím :))

sobota 16. května 2009

UPOZORNĚNÍ xD

je mi blbě, sem nemocná, nic psát nebudu.
- oznámení nutné
(ani nedávám barevné psaní)
Řekla bych, že nastává chvíle pro napsání nějakého článku, aneb jak já to mám s Amerikou :))
Stalo se víc, než sem očekávala. Štěstí? Náhoda? Nebo já jsem toho dosáhla? Jak co.. ke všemu mě přivedla tak trošku ta náhoda, ale co bylo díky mě a v čem jsem měla štěstí??
Štěstí jsem měla každopádně na mojí rodinu. Původně jsem pořád neměla rodinu.. už to vypadalo celkem blbě, ale pak nakonec jsem z New Yorku letěla směr Portland za Martou a Paulem. Když si takhle s Martou povídáme o těch začátcích, obě si úplně přesně vybavujeme, co ta druhá měla na sobě, co sme řekly, jak sme se chovaly atd :)). Prvně jsem si s ní volala na telefonu, protože byla v práci, potom sem vycházela z koupelny a přijela domů, to jsme se hned obejmuly.. pak se jelo na večeři (Olive Garden) a po večeři do Bridgeportu, což je takové "venkovní" obchodní centrum a do italské kavárny sme šli na zmrzku. Já sem byla jak v transu.. Marta mi říká, že na mě bylo vidět, že jsem smutná.. skoro hned jsme si k sobě našly cestu. Teď si doma všichni tři perfektně rozumíme a doplňujeme se a já si pamatuju, jak v prosinci na Floridě mi to scházelo. Nedokážu si představit, až odjedu. Marta mi i vyprávěla o tom, jak sem emigrovala před nějakými 40 lety a tuhle mi řekla, že když po pěti letech od té doby prvně viděla svojí mámu a Dášu, co sem přijely za ní, tak jí prý po hodině řekly, že je z ni Američanka, že už by v ČR žít nemohla. Marta, že si to pořád pamatuje a že jí to naštvalo a mrzelo. Mě jen tak napadlo, co z vás dělá Američana, Němce, Nora atd??! Proč se cítíte Čechem/Češkou?? Co to určuje??? Jen to, že tam žijete?? To je blbost. Já si pamatuju, jak když sem přijela, tak sem se Marty ptala, jestli se víc cítí být Američankou nebo Češkou (možná trochu neomalená otázka, ale nevadí). Marta, že neví..dneska má obojí občanství.
Marta mi tu pomohla s hodně věcma. Říká mi, že je moc ráda, že sem teď taková, jaká sem, prý když srovná Ilču když přijela a tu dnešní, že je to rozdíl.. Já tu změnu zatím zas až tak necítím, protože sem se tady fakt zabydlela :)) cítím teď každopádně svobodu, ujasnila sem si, co je pro mě důležitý v životě a co ne, co chci dosáhnout v nejbližších letech a hlavně stát opravdu sama na sobě, dělat si svoje rozhodnutí a svoje názory, mít svoje cíle a žít svůj život, tak jak chci. O tom sem před rokem měla velmi mlhavou představu. NECHCI tady psát podrobnosti, to je moje věc. Chci si to tu poznamenat, protože sem zvědavá, jaký to bude, až se vrátím domů.. čím dál víc se mi nechce :)) Cítím se tu teď strašně comfortable.. jinak to říct nedokážu..
Občas mi to přijde všechno jako sen.. doma sem měla o Americe neurčitou představu, přišlo mi, jakobych jela do nějaký džungle, bylo to něco strašně vzdálenýho.. je to ale úplně normální místo na zemi, má to tu svoje plusy a mínusy, jako je to všude.
Plánuju další články, chci napsat o každém předmětu, který tady mám. Pak určitě napíšu o příští středě, kdy dostanu akademické ocenění (certifikát), že patřít se svým GPA (prospěch) do nejlepších na škole. To mě fakt potěšilo a Marta jásala, když sem jí to řekla :))
Dneska večer ještě chci napsat o yearbooku, prozatím fotky jsem dala na moje album www.ilushka.rajce.net dodám k tomu komentáře, uvidím, jestli to stihnu ještě dneska.
Zatím se mějte hezky, koukám, že na Paroubka vám tam lítají vejce ze všech koutů republiky.. inu, co dodat xD

čtvrtek 14. května 2009

Dneska sem dostala yearbook. Taková velka bichle, která mapuje život školy. Moc hezký, pak sem kdyžtak dám nějaké fotky. Kdo má o to zájem, pište do komentářů, jinak to sem dávat nebudu. Fronta na to byla neuvěřitelná, ale naštěstí to netrvalo tak dlouho, jak se zdálo.
Jinak je tady hezký počasí (na chvilku haha), tak toho chci o víkendu využít.. v neděli jdu ven s Olyou (ta Ruska) a přivede Jakuba, svého českého kamaráda :)). Tak sem na něj zvědavá.. vím, že příští rok bude v Praze na VŠ.
Dneska na matice mi začala téct krev z nosu (u mě normální, mám rozšířené žilky v nose, tak občas rupnou), tak jdu na záchod.. ale nebyla tam hall pass a protože matikářka to hlídá, tak sem se jí šla říct, že jdu do koupelny, že mi teče krev z nosu. Ona jestli sem v pořádku. Říkám jasný, I´m only bleeding xD vypadala celkem vyděšeně, to mě pobavilo. Pak na mě, jestli sem OK. Říkám jasný :D
Málem bych zapoměla!!!! Dneska sem viděla mýho poradce, přišel do Orcutt´s english class na senior survey a řekl mi, že viděl, že na Senior awards assembly, které bude 27. května, dostanu akademický uznání nebo co, protože mám nadprůměrný prospěch :)). Jupííí, to mi udělalo radost..on byl taky rád, bylo to vidět. Oba máme ještě holt živě v paměti horor s diplomem :D. V životě nezapomenu, jak sem tam kdysi přišla-třetí den po sobě.. no možná čtvrtý, to už nevím, a on při pohledu na mě se už chytal za hlavu :D. Další nezapomenutelný moment byl, když sem šla s Paulem prvně si do školy vybrat předměty, bylo šílený horko, měla sem na sobě kraťasy (kdo mě zná: takový ty bílý, ty sou celkem dlouhý) a Paul na poradce, jestli je délka mojích kraťasů dobrá :D. Sem stála, poradce si mě změřil pohledem a řekl, že je to absolutně v pořádku. Si to občas doma připomínáme, Marta mi říkala, že byl pak Paul úplně zděšenej, že můj poradce je skoro celej potetovanej :D. Právě to je mi na něm sympatický, je osobitý, stejně jako já (ježiš marjááá Ivett!!! těším se!! :-*).
Toť pro dnešek vše :)). Jdu se dívat na Grease, neboli na Pomádu. Neviděla sem to ani nepamatuju!!

úterý 12. května 2009

Dneska sem si uvědomila, jak strašně už sem si tu na všechno zvykla a míň a míň se mi chce zpátky do Česka. Je tu spousta věci, které mi tu vyhovují: lidé jsou mnohem milejší, usměvavější..o tom sem psala v minulém článku, dále mi naprosto vyhovuje, že člověk si tu může dělat co chce (vypadat jak chce, mít názory jaký chce) a nikdo se nad tím nepozastavuje. To mi dává pocit neuvěřitelný svobody, kterou sem začala cítit až tady. Sem tady mnohem uvolněnější. Vyhovují mi i hodiny ve škole, sem teď tady vlastně "maturantka" a když sleduju moje kamarády v ČR, jak právě mají největší nervy z matury a já si tady snad už jen přemýšlím, jak si udělám vlasy na graduaci, přijde mi to jako úplná ironie :D (řečeno s nadsázkou :)). Jasně, taky mám poslední eseje, prezentace.. jenže je toho jenom o trošku víc a já si to svým způsobem "užívám". Navíc eseje často můžu psát na téma, které je mi blízké nebo mě to zajímá, hodně často je možnost výběru. Třeba na US history píšeme esej (jasně, osnovy jsou stanovené), ale téma je v podstatě libovolné. Ve třídě se někdo zmínil o roku 2012, kdy má být podle různých předpovědí "konec světa" nebo nějaká velká změna. Mě zajímají takové věci, tak sem si řekla, proč o tom nenapsat? Nevěřím, že se to stane, ale baví mě pátrat po informacích, číst si různé názory atd. Předtím sem na English class napsala 6ti stránkovou esej na téma Radar v Brdech. Přišlo mi to jako zajímavý téma, navíc Amíci tu o tom nic nevědí a o jaderných raketách se tady baví opravdu dost, nejvíc ve spojitosti s Koreou a Iránem. Takže teď jsem na to specialista haha :D.
Napíšu vám sem i nějaký perličky z mojí Orcutt´s english class :)). Tak třeba dneska ten učitel (zas nám pouštěl nějaký trhlý film), že ho viděl naposledy ve dvaceti letech.. jeden kluk: wow Orcutt to je před 4O lety!! Jako srandu, myslím, že celá třída mu tipovala kolem 50 let (maximálně). Orcutt: Actually... it´s been 42 years.. Potom poznamenal, že ten film už je minulost, že to není přítomnost (zabýval se na jedné hodině třeba otázkou, že když vidíme minulost, proč nevidíme i budoucnost???? Jeden kluk na to: možná proto, že se to ještě nestalo..). Na dnešní postřeh mu zas další kluk (ve třídě jsou skoro samí kluci) řekl: Jo, Orcutt, to definitivně je. Tahle třída je prostě kuriózní.. Někdy musím natočit video, protože to, co se tam děje, je prostě k nepopsání :)). Jednou Orcutt taky říkal, že žil v Německu 3 roky a že tam mají hodně bordelů. Na otázku, jestli tam chodil, odpověděl že ano a ještě přidal info, jak to tam vypadá. Cenná informace, toho si vážím..
Minulý týden na Health jsme měli tu psycholožku nebo koho z jedné organizace (myslím STARS) a to bylo neskutečně zajímavý, nejlepší týden na Health. Hodnotili se tam mezilidský vztahy, "coby kdyby", a na poslední hodině se kluci ptali holek na otázky a opačně. Odpovědi skutečně zajímavý, jestli chcete o tom článek, napiště do komentářů.
Jinak počasí tady pořád nic moc, což mě štvě, ale aspoň na víkend se to většinou vyjasní, třeba v neděli by mělo být 85 stupňů.. což zní hezky, ale ono se to ještě změní do té doby :D.
Tak mě už nějak došly nápady, co psát.. Mějte se moc hezky a co nejdřív se zase ozvu :))
P.S. Ve čtvrtek dostanu Yearbook (no dostanu..to ne, musela sem za něj zaplatit hříšný peníze :D), a na to se těším celý rok. Je to kniha o životě školy, prostě píše se tam o všem. Jsem zvědavá, kdyžtak pak sem můžu nafotit pár stránek.

neděle 3. května 2009

Byla tu otázka na Američany a plusy a mínusy ve srovnání s Čechama, potom otázka ohledně přihlašování se na college a Portland. Takže pěkně po pořádku.


Američané. Pamatuju si, jak první den, jak sem se šla podívat do obchodů, tak se na mě každý přiblble usmíval, já skoro nerozuměla a oni se snažili konverzovat. To sem si říkala „aha, tak toto je ten typickej americkej úsměv a „přeleštěný“ chování“. Jako druhý intenzivní zážitek mám, jak mě asi po necelých 2 týdnech pozvala Adriane, holka co je na mojí škole taky senior a bydlíme ve stejný ulici, k ní domů, že tam budou i její kamarádi. Šla sem tam trochu nervózní.. Tehdy sem toho ještě moc nerozuměla a když, tak mi dělalo problémy vytvořit smyslu plnou větu a vyjádřit aspoň náznakem, co chci říct. Nakonec ten večer se to fakt vydařilo, byla sem spokojená a Američané na mě zapůsobili v podstatě tak, jak sem čekala.. že by tu byli nějaký velký rozdíly mezi jima a Čechama, to se říct nedá. Jo, nezapomenu, jak si nalili do sklenice colu a dávali si tam vanilkovou zmrzlinu. Dodnes sem to nezkusila. Chovali se ke mně moc přátelsky, zajímali se o mě a o mojí kulturu, což mi bylo milý. Teď, když se někdo ptá, tak už mám jednu a tu samou verzi, tak jen stačí zapnout start a stop :D. Ptali se mě, co posloucháme v ČR za hudbu, ale tak to je i nás, že toto téma lidi dost zajímá. Koneckonců, já stejně poslouchám převážně americký interprety. A potom škola. Ta tvoří snad tu největší součást mýho života v Americe. První den sem chodila za učitelema a říkala sem, že sem tady nová, exchange student from the Czech rep. atd. Kdo tu byl, možná se taky poznává J. A následujících pár dnů sem chodila za učitelema s tím, jestli máme nějaký úkol, nebo ejstli v hodině říkali něco důležitýho :D. Byla fuška tu otázku jenom zformulovat, natož naplno rozumět, co mi vlastně odpovídali. A zase co lidi? Snad první slovo, který mě napadne, je „obětavý“. Američanů se fakt nemusíte bát se na něco zeptat, odpověď snad ve 100 % zní Yeah, SURE!! Nebo No problem J. Ale co byla fuška, najít si kamarády. To mi dělalo nehorázný problémy, protože lidi se o vás zajímají, už jen kvůli akcentu, ale nějaký „hlubší“ kamarádství? To radši na začátku ani nehledejte. Ale povídají si rádi, to vždycky. Nechci tady moc psát o úrovni americkýho školství na high schools, protože na toto téma už dost lidí přede mnou napsalo články, takže je všeobecně známý, že je to skoro až primitivní, spočívá to v dělání úkolů a teď se většinou nudím, už sem přišla dávno na to, co se má dělat a co nemusí. Učitelé jsou ale celkem nápomocní, jediná učitelka, kterou sem skoro vysloveně nesnášela, byla na mojí Government class, a byla to Číňanka. Nic proti asijcům, ale měla sem s nima zkušeností v Americe víc a už jich mám dost. Včera sme byli na návštěvě u Marty tchýně a tchána, kteří jsou korejci. Marty a Paula syn si vzal korejku, ale byla narozená už tady, tak i ona sama se považuje spíš za Američanku. Její rodiče si teď ale koupili nový dům, velkej jak kráva, tak se tam s ním chlubili. Ty jo hlavně ten Koreánec mi nebyl sympatickej. Namyšlenej, takovej hnusnej pohled.. napadla mě jen jedna fráze, co mi na něj sedí, ale to sem radši psát nebudu. Jo, mají tam třeba elektronický koš na odpadky.. můžeš to otevřít mávnutím ruky. Záhodový prkýnko taky jde dolů samo (to je ale dobrá věc, nesnáším, když chlap to nechá nahoře). To ale máme teď doma nově taky, Paul se mi s tím chlubil :D. Takže to uvidíš mami, haha :D. Jinak ten jejich dům je jak horská chata, celkem nevkusný a abychom se doma našli, to abych rovnou furt měla u sebe telefon. Nikdo by totiž moje volání neslyšel. No ale po koreánské kulturní vložce zpět k Amíkům :D. Díky dance teamu sem toho taky hodně poznala a upřímně řečeno, je pro mě teď celkem těžký to hodnotit úplně tak, jak chci, protože si myslím, že spousta věcí mi dojde, až opět budu mezi mrzutýma Čechama :D. Jo, Američani jsou mnohem víc v pohodě. Sem si vzpoměla, že dost Čechů a vůbec.. o Americe se říká, že je tu „každej tlustej“. Většina ne, ale i ta většina je v průměru silnější než Češi. A když je někdo tlustej, to je teda opravdu šíleně. Mají tady neuvěřitelný množství fast foodů, na každým rohu a ještě mnohem víc :D. Každý je pyšný na Ameriku, hodněkrát mi holky na tancování říkali, že až o tom doma budu vyprávět, že sem byla v Americe v dance teamu, že budu za „hvězdu“ nebo jak to napsat. To si zas tak nemyslím, ale chci ukázat, jak přemýšlí o Americe oni. Co mi ale vadí, je to, že 80 % lidí k otázce jak se mi tu líbí automaticky připojí, že je to o hodně lepší než Czechoslovakia. Jo to mě taky vyloženě sere. Czechoslovakia. I když je opravím, v další větě hned: A jak je to v Czechoslovakii s tím a tím? Já už to teď radši ignoruju. Jsou to vlastenci a já ani nevím, jestli by se jim to mělo vyčítat. Jasně, všeho moc škodí, ale člověk by si měl stát za zemí, odkud pochází, ně??! Já sem pyšná na to, že sem Češka, a to sem si dřív třeba vůbec nemyslela. Kdybych měla teď,ještě vlastně pořád mám před sebou dva měsíce, zhodnotit můj život v Americe… sem ráda za to, co se mi tu podařilo, všechna ocenění si vystavím doma v pokoji :D. Už se na ten moment teď těším :D. A nestydím se za nic, co sem tu udělala nebo ne, cokoliv..


A i tím můžu tak trošku navázat na tu college. Už mě to celkem přešlo, strašně se těším domů, i když ještě mě tu pár zážitků čeká (třeba za dva týdny outdoorová škola, kde budu dělat instruktora, mě krapet děsí..). Doma si určitě udělám jako první test TOEFL, a moje další kroky hodně ovlivní výsledek. Uvidí se.. každopádně, jak sem mailovala těm školám, tak Marta na mě, ať připojím mojí adresu.. říkám to ne, radši.. Marta ale jo, dej jí tam!! Tento týden mi chodili samé propagační brožury, na konci týdne mi to vyvolávalo salvy smíchu :D.


A poslední bod, Portland. Toto si nechám na jindy, dám sem fotky, a napíšu k tomu samostatný článek, protože tohle město je přinejmenším strašně různorodý :D. Potkáte tam všechny typy lidí. Ale článek hodím nejspíš až tam půjdu znova, chci totiž udělat víc fotek, protože bez nich by to nebylo ono J. Tak se mějte hezky.. jestli jste v ČR, užívejte si hezkýho počasí, já se tu toho už asi nedožiju.. občas na dva tři dny je horko, ale pak zas zima a deset stupňů, prší.. nj, co se dá dělat, teď už to přežiju :D.

sobota 2. května 2009

PROM - This very night

"This very night" bylo téma naší prom. Ale všechno (možná ne tak úplně) popořádku.
Haha napíšu i to, co se mi stalo předtím :D Sem si koupila voskový pásky, že si strhnu to neviditelný chmýří nad horním rtem.. čtu návod, radu "vyzkoušej to na malým kousku kůže 24 h předem" směle ignoruju. Třu to mezi dlaněma, pak to nalepím.. podle návodu chápejte xD rychle ztrhnu.. a ono tam vosk zůstal..říkám do prdele. No nevadí, tak něco se pokouším sundat prstama a pak to asi pět minut myju vodou a troškou mýdla.. no, pak mě to začalo pálit jak sviň. Kurva! Že by alergická reakce??! Co má dělat xD Málem mě položilo, když mi to začalo červenat a štípat a nehorázně pálet. Jdu po led... pak ho sundám.. ani spát nemůžu, už se vidím ráno s pusou větší jak Angelina Jolie. Naštěstí se to, nezhoršilo, ale ani nezlepšilo.. během dne to ale dost zmizelo, takže pohoda, uff.
Takže po hororové předehře, kdy mě málem odvezli :D, sem se druhý den vypravila, doma sme ještě udělali pár fotek a jelo se. Dům sme našli bez problémů, zvoníme.. otevře kluk v červeným tričku a ptá se: Who are you?!! tónem "covůbecotravuješ". Říkám, že jdu za Teyou a on, jo tak on je teď u Ping, dovedu vás tam. Tak sme šli.. já se hned ptám jak je to daleko :D na mých asi 10-15cm jehlách sem byla ráda, že umím chodit. Ale umím, to mi naštěstí zůstalo z mého koketování s latinou :)). Aspoň něco mi to dalo, mami. Došli sme tam (mimochodem ob tři baráky, což sem dala xD), a hned venku nás přivítal sympatický, hodně vysoký pán.. Říká Hi!! I´m Paul!! Nice to meet you, and you, lovely lady, you must be Ilona :)) říkám yeah :D Paul: I´m also Paul :D tak si Paulové podali ruce a ten pán (Paul), že nám udělá fotky. Tak Paul dal Paulovi i jeho foťák, protože Paul chtěl mít taky fotky. Pár fotek, co nám udělal Paul, můžete vidět v mém albu na rajčeti (ilushka). Po pár fotkách sme šli do baráku.. hned na gauči seděla Teya, tak sme obě byly rády, že se vidíme, pro ní to byla nějaka známá duše :). Tak nějak všichni sme si tam povídali, ten Paul je nevl.táta Ping.. její máma tam byla-to je Thajka, Paul je Američan. Čekali sme, až přijede Ping "with boys". To sem zpozorněla, původně měl jít jen její přítel.. který je prvním rokem v Denveru na college. No, po chvilce přišel nějaký další chlap, myslim, že kamarád Paula.. a že je to Kanaďan a hrál profesionálně hokej a někdy v osmedesátým hrál proti tehdejšímu Československu a že si pamatuje, že máme dost dobrý hokejový tým. Říkám ano, to je pravda (jsem vlastenka). No, nebudu to tady okecávat, potom konečně přišla Ping s klukama. Ti se představili.. John a Elliot. Hned sem zaregistrovala Elliota. Mimochodem, to je ten, jak mám s ním fotky v mém albu. Dostali sme na ruku kytky-to jak je snad vidět z fotek, hezkou sem dostala (heč větší než Teya :D). No a pak po seznámení se šlo ven na fotky, vezmu to rychle.. fotilo se fotilo, fotky máte víte kde :D. Pak se nasedlo do auta. John (přítel Ping) řídil, Ping vedle něj a já s Teyou vzadu a uprostřed Elliot. Kdyby se nemohl rozhodnout.. jedeme na večeři, John po pěti minutách: No..mělo to být jen 100 metrů.. nakonec tam hned dorazíme.

Přijedeme, jsou tam rovnou vymezený hranice, kam má auto jet, přijde nějaký "poskok" z restaurace, John mu dá klíčky, poskok otevře všem dveře, vystoupíme a jdeme do restaurace, mezitím co poskok parkuje auto :)). To se mi moc líbilo. Restaurace byla zaměřená na seafood a byl krásný výhled na Portland vzadu s Mt.Hood. Jdeme si sednout, stůl byl jakoby u zdi, tak John s Ping jdou z jedný strany, Elliot proti Johnovi ke zdi, já směle a drze vedle něj a Teya do čela.. S Elliotem sme si začali povídat, v podstatě po většinu večeře.. jídlo tam bylo moc dobrý, jako předkrm byli dva crabcakes, takový placičky z kraba, strááášně dobrý, jemný.. to se dalo doprostřed stolu a jedlo se z toho. To se tu v Americe dost dělá, že se to objedná (předkrm, zákusek) a dá se to doprostřed stolu a lidi do toho „dloubou“ vidličkami :D. Ježiš vypadl proud, to píšu ve wordu, kterej mi opravuje pár nespisovných výrazu..sakra, duše článku se možná vytratí :D. Chčije slušně… ale zpět k večeři (a Elliotovi haha). Povídali sme si o spoustě věcí, dost cestoval, byl v Itálii (pár vtipných příhod), byl v Anglii… fakt, parádně sme si povídali. Řekla sem si, že si to musím užít (a využít). A co si dát jako hl. jídlo. Ptal se mě, říkám, že ještě nevím. On, že by mi doporučil tu specialitu, co nám před chvilkou říkal číšník. Jakási směs ryb, říkám to si dám ráda, že mi ryby chutnají, ale moje host family je moc nejí (popravdě vůbec). On tak jo, byl rád, že sem na něj dala (ano, můj záměr) a že mi to snad bude chutnat. I am sure! Graduoval vloni na Grant HS teď je prvním rokem na Univ.of Or., v Eugene, kde se mu moc nelíbí, protože jeto tam moc klidný. Miluje snowboard a ukazoval mi, že když v deseti letech snowboardoval, tak mu hrana rozsekla kus předloktí-no kůži, tak tam má jizvu (asi 10cm) a prý to bylo šíleně grosse, když to bylo čerstvý.. věřím, detaily nechci :D. Jídlo bylo strašně dobrý, dal mi ochutnat kousek svýho, já mu dala kousek mýho. Haha :D. Ptal se, jestli mi to chutná, říkám, že je to úžasný. Fakt, strašně dobrá ryba. Dal mi citron, ogrilovaný, prý je to s ním lepší J. Potom se mě třeba ptal, jestli sem viděla am.fotbal. Říkám, že sem na pár zápasech byla. Že se nevyznám v pravidlech, takže sem to moc nechápala (nechtěla sem rovnou říct, že to bylo děsně boring). On jo, pravidla to má těžký, já sem celou high school hrál fotbal. Říkám si, to je ono :D. Mě se tady prostě děsně líbí ti hráči am. fotbalu, to už sem sem kdysi psala. A o spoustě dalších věcí sme si povídali.. věděl o českým pivu, že je dobrý. Tak sem říkala, že si Plzeň může normálně koupit tady, že to můj host dad pije. On fakt jo? Že se po tom koukne J. Jako zákusek kluci objednali dvakrát (zase se to dalo doprostřed) naprosto famózní. Čokoládový těsto, trošku podobný brownies, ale nebyli v tom kousky čokolády, uvnitř toho úžasný čokoládový krém, teplý, navrchu kopeček vanilkový zmrzliny v ořechovým krustu. Dole politý troškou čokolády a posypaný oříškama. No ještě teď se mi sbíhají sliny :D. Já sem byla úplně okouzlena..a nemyslím tu čokoládu :D. Když jsme vešli před restauraci, tak zas kluci dali tomu maníkovi klíčky od auta a přijel přímo k nám a otevřel nám dveře. Když teď někomu takhle říkám, že sme byli v Charter house na večeři, tak každý woooow, that´s expensive!! Se usměju …

Potom sme jeli směr Crystal Ballroom, kde byla prom. Cesta byla fakt vtipná. Já jednoduše miluju, jak tady teenageři jezdí :D. To je nezapomenutelný. Rychle, rádio na plný pecky a nezájem o pravidla :D. Řídil Elliot a John nejdřív, že ví, kde to je.. po chvilce vyšlo najevo, že je lehce zmatený :D. No a třeba Elliot neodbočil a John dude, měl si odbočit :D. On to je jedno a hned to zkrouhnul :D. John chat are you doin??! haha no nakonec sme to našli, a Elliot se slovy It was nice to meet you (otočil se a prostě na mě zíral..) se rozloučil. Říkám si cože?!! Cela rozhozená sem šla na prom. No, samotná prom je prostě diskotéka ve formálním. Bylo to od 20 do 23h a my přišli o těch 40 min dýl, naštěstí. Původní rozvržení, 90 min společenský tanec a druhá půlka disco se změnila a disco dali o 15 min. dřív. Ale co nám hráli.. Spice girls, nehorázný hit od Ozone Dragostea din tei, to sem si říkala to snad néé :D. Ale ne, něco bylo dobrý, něco ze současnosti taky J. Potkala sem dost lidí, každý mi říkal, jak strašně mi to sluší..to potěší J. Tak pak sme šli, po skončení..jo volil se king and queen, nic extra. A kdo pro nás přijel? Nj, víme :D. Tak se mi hned zvedla nálada. Nastupujeme v tý šílený zácpě, přední dveře zabrala Ping-kluka Johna a my že půjdem dozadu. Ale Elliot to neotevřel. John na něj se smíchem hey dude, could you open it?!! Tak sme nastoupili..a nejlepší jízda mě teprv čekala. Zas pár messed up situations :D. Jo Elliot, že strašně chce jít do fitness, kde sme právě projížděli.. oni tam na tebe řvou YOU ARE DEVIL!! Ať makáš :D. Jakože by to byla prdel :D. Největší bomba byla, když Elliot neodbočil a šílenou rychlostí (samozřejmě rádio na plný pecky a otevřený okýnka) sme se vřitili na dálnici směr Beaverton. No, nevadí.. malá exkurze po okolí. Potom když už sme málem byli u Ping doma, tak Elliot zas v tý rychlosti to nestihl (jednoduše do tam neznal a John prostě nenavigoval) přejel odbočku, ale to nevadilo a na silnice se o 180 stupňů otočil. Naštěstí nic nejelo.. během cesty se se dozvěděla, že třeba stát Massachussetts má, že nemusíte mít bezpečnostní pásy. To by byla vyloženě jízda smrti :D. Nakonec sme vjeli do ulice a Teya vystoupila se slovy it´s raining.. pršelo celou dobu. Sme se zasmáli, když odešla.. a Ping vystoupila s Johnem a já na Elliota, jestli by mě mohl hodit domů. On že jasně, no problem. Jenže ten (ehm) John mi to pokazil.. přišel tam do auta a že mě ten Paul chce hodit domů, že se tak dohodl s mýma host parents… říkám super.. tam stál jak blbec, tak sme po sobě s Elliotem koukli a řekli si bye s pár „frázemi“. Domů sem jela rozčarovaná…

No, jako celkově to hodnotím fakt pozitivně, s mým prom večerem sem fakt spokojená, ráda na to budu vzpomínat J.

A Elliot? Váhala sem, ale rozhodla sem se, že to nechám být, na číslo nebo na něco se asi ptát nebudu.. je to takový úžasný okouzlení na prvního máje, co myslíte? J

!!!PROM!!!


Tak dneska byla PROM!! Jako mám z večera úžasný pocit.. článek hodím později, nechci psát s horkou hlavou..protože zrovna dneska by to nebylo asi nejlepší.. někdo ví haha xP

No, na mým rajčeti je první várka fotek, další dodám během víkendu.. mám i video :D

ODKAZ TADY!! Na fotky: http://ilushka.rajce.idnes.cz/ album nečekaně prom... kdyžtak pod pár fotkama je komentář (pod nima).. tak příjemné pokoukání a zítra (stopro!!) článek :))

sobota 25. dubna 2009

Koukám, že to zas flákám.. už si celkem dlouho říkám joo napíšu napíšu, a furt nic.. až teď mě trošku nakopnul komentář, kdy bude další článek.. tak jo, jdu se překonat :D
Nejdřív chci říct, že mě napadlo, zda byste rádi nějaké specifikované články, na nějaká témata, co by jste si rádi přečetli.. ať už se to týká nějakých rozdílů ČR vs. USA, jak to a to tady vypadá a chodí.. nápady kdyžtak piště do komentářů, já pak ráda napíšu články.
Jinak jsem se rozhodla, že zkusím se přihlásit na nějakou college v USA. Směřuju se někam na východ :D. Má to ale háčky, udělat s dobrými výsledky test SAT nebo ACT a TOEFL, což jako international student musím. Pak by přišla další etapa, výběr školy, stipendia.. už sem dvě učitelky poprosila, jestli by mi napsali doporučovací dopis, a rovnou sem se zeptala, jestli by mě doporučili college v USA. No uvidí, se, ale asi to zkusím.. možná ale po tom testování na to rychle zapomenu haha xD i když GPA mám tady fakt dobrý.. prudce vyčnívám nad americkými spolužáky :D
Jo ve čtvrtek sem si vyzvedla cap n gown.. hábit na graduaci.. no je to zelený, celkem krutě..
Dneska mám date :D néé, beru to s nadhledem..a doufám, že on taky....
Už nevím, co psát. Tak se mějte krásně, a kdyžtak piště nápady na články!!

pondělí 13. dubna 2009

VIDEAAAAAAAAAAAAA :)))))

Tady při zpracovávání těch pojebaných 31 otázek sem objevila, že tam učitel dal odkazy na tři videa.. tak se můžete kouknout, není to tak dlouhý a celkem to vyjadřuje jeho vytříbený vkus xD
  1. SPIDER http://www.youtube.com/watch?v=Zdj9vMH4BfQ
  2. MADAME TUTLI-PUTLI http://www.youtube.com/watch?v=7icAFa8fdLY
  3. BAD ANIMALS (to si stopro pusťte, ale i jednička je dost humorná :D) http://www.youtube.com/watch?v=SlNYT5hdpF8

neděle 12. dubna 2009


Právě zpracovávám 31 otázek na Orcutt´s english class (to s tim divným učitelem).

Tady přináším pár hlodů, nedá mi to se s váma nepodělit :D. Tučným písmem je to, co je napsaný od něj a v závorce kurzívou je můj komentář. A pod tím ještě dám překlad do češtiny, pro ty, co se jim šikne.. muh-ehm!! :))


1. Using your notes from Chuck Close: A Portrait in Progress you should be able to define the work we saw in this movie in terms of process. If your notes are weak, come in after school and watch the movie again. It is only 57 minutes long. (s ironickým nádechem: joo, to je pohoda, 57 minut je jako NIC!! Taky to může být třeba na 3 hodiny.. hned zítra tam jdu, protože moje notes jsou opravdu extremelly weak!!)


2. toto mě opravdu baví: According to Aquinas, knowledge begins with things. Things come from God. Therefore, God is the source of all knowledge. Humans, with their ability to think are like God. But because humans can not think without first gaining knowledge from things, humans are not equal to God. (no comment!!)


Překlad:

1. S použitím tvých poznámek k Chuck Close: (teď to zestručním) měl bys být schopen popsat práci, kterou jsme viděli ve filmu-proces. Pokud tvoje poznámky jsou chudé, k ničemu.. přijď po škole a koukni se na film znova. Je to jenom 57 minut dlouhý.


2. V souhlasu s Aquinasem, znalosti začínají u věcí. Věci pochází od boha. Z toho vychází, že bůh je zdrojem všech znalostí. Lidé s jejich schopnostma jsou jako bůh. Ale protože lidé nemůžou myslet bez první dané znalosti pro danou věc, lidé nejsou rovni bohu.

Prostě bůh je n.1 no..


No, moje překlady nejsou doslovné, jak už sem tady myslím psala, já mám prostě problém s překladem z aj do čj. Jak jsem spoustu anglických slovíček nehledala v životě ve slovníku, ale tak nějak "sama přišla", tak ač význam v aj chápu perfektně, nejsem schopná to do čj přeložit. S tím myslím má zkušenost víc lidí, co žijí v US. Kdyžtak můžete psát své zkušenosti do komentářů.

Ještě se chci vyjádřit k druhému bodu: ten učitel to mylsí vážně, tohle do nás hustí a třída nic nenamítá.. já se přiznávám, že když to řekl prvně, začala sem se smát. Jako jediná.. To je pro mě naprostá hovadina.

Protože v této třídě studujeme filmy, jak učitel řekl, tak občas záběr zastaví a my to máme nakreslit.. jednou to stopnul a ta ženská tam měla takový dementní výraz, polootevřenou pusu a jedna holku se smíchem: Should we draw it? :D Odpověď byla no.


Potom ještě mám takový zážitek z Algebry. Každý den dostáváme úkoly, které tvoří největší podíl na výsledné známce. A já je zásadně opisuju z netu, kde sou skoro všechny příklady k disozici. No a když ani tohle milí Amerikáni nezvládnou, učitelka občas to píše celý na tabuli. Tuhle se mi líbilo, když řekla: Is everybody done with copying? Jako jestli papír může dát dolů..


Taky Američani mají problémy se spelováním. A fakt krutý.. v sobotu sem měla školení na outdoorovou školu a ten supervisor psal na tabuli, co dělá učitele dětem zajímavým..a totálně to měl messed up :D Taky si myslí, jak je angličtina strašně těžký jazyk. Já neříkám, že je lehký, ale až takhle...navíc oni to dokáží podat s takovým tónem, že je to prostě pravda pravdoucí :D.


V sobotu budu mít devatenáctiny, tak pojedeme do Seattlu, to se moc těšííííím :)))

Zítra je Velikonoční Pondělí, a Easter dost mají i tady.. ale ne až tak, já se ptala Marty proč třeba bení volno a tak..a ona že neví, ale že nejspíš proto, že je tu dost náboženství a třeba Židé to neslaví a tak.. Jinak v obchodech už přes měsíc prodávají vejce, všechno s Velikonocema.. já si všimla, že tady mají pořád nějaký "obchodní tah".. když jsem přijela, už všude byl znát Halloween.. potom Thanksgiving, hned poté se ze dne na den dýně vyměnily za ozdobičky a stromky na Vánoce, potom Valentýn, kde byla vysloveně záplava srdíček a hned pak Easter.. jsem zvědavá, co přijde pak :)). Tipuju, že den matek, který je na 8. května, dokonce o tom lidi dost mluví, což mě překvapilo.. A pak každopádně Independence day, který je 4. 7. .. a to budu zrovna v NY s rodinkou :).

Tak se mějte hezky a užijte si vánoční pondělí!!! A taky to vaše letní počasí!!! My tu teď máme skoro furt hnusně, jen min. víkend bylo 20°C, ale hned ve středu se to zkazilo a je tak kolem 8 a prší.. no, ve středu se to má zlomit, tak uvidíme..

neděle 5. dubna 2009

VEČEŘE S DANCE TEAMEM

Dneska se konala ta závěrečná večeře s dance teamem. Když to srhnu: úžasné zakončení dance season!!
Začátek byl celkem nudný, ale po asi 10 minutách se oběvila večeře, jakoby švédské stoly a začalo se povídat. My holky sme seděly u jednoho stolu a rodiče u dalších. Se mnou šla Marta. Dost se tam povídalo o PROM, blíží se, je 1. května, já si včera koupila šaty, po dlouhém váhaní a debatování :)) mám fialové. Moje nejoblíbenější barva a střih je fakt nádherný, sem moc spokojená. No ale zpátky k dance teamu. Poté se všichni přesunuli do jiné místnosti, rodiče seděli na okraji a my v půlkroužku. Carol řekla, že je to tradice a každá seniorka si sedla na tu židli uprostřed a každá holka k ní něco řekla. Bylo to i hezký zavzpomínání :)). Mě potěšila zejména Natalé, která ke mě řekla fakt pěkný věci, třeba jak sme na naší druhý soutěži si spolu sedly a povídaly sme si.. o různých věcech, holčičích :))...nechci to tu rozebírat, ale hezky to připoměla, já na to málem zapoměla :)). Potom mě potěšila Alex, strašně milá holka, skoro pro celý team taková mamma :)). Amy, freshmanka, nic moc k nikomu nevyplodila, její pubertální věk udělal svoje a řehnila se jak kobyla... Graci řekla, že si váží, že mě poznala a že nejen, že sem přijela do cizí země na high school, ale že sem se i rozhodla být součástí školy, jakožto ve sportovním teamu a že je to ten nejlepší způsob, jak high school doopravdy poznat.. Allison chválila mojí angličtinu, že je až neuvěřitelný, jak moc sem se zlepšila, že kolikrát teď na konci jí přišlo, že mluvím bez přízvuku, což dost holek potvrdilo (pro rejpaly: já neříkám, že přízvuk nemám anebo že je toto zákonitá pravda), Zoe říkala, že když mě prvně viděla na French class, kterou sme měly spolu na začátku roku, že mě strašně chtěla poznat, že vypadám cool (ha!) a že je šťastná, že se jí to podařilo.. Natalé taky řekla, že se mnou určitě chce udržovat kontakt, že to pro ní hodně znamenalo, že sem byla v dance teamu.. úterky večer.. Haha Sammy si vzala na sebe pak Marina´s sluneční brýle, to bylo dost vtípný.. ona I am Marinaaa... nejlepší bylo, jak v nich vypadala :D ... Claire řekla, že po jejím prvním assembly za ní přišel jeden kluk s tím, že chci být v dance teamu, řekl jí o mě a já tak dostala kontakt na Carol.. aspoň vím, komu můžu být vděčná ::). Natalé zrovna bylo po operaci kolene, po třetí v životě.. ale není to jen kolena, mám něco víc.. prý jí podruhý dávali šlachu z mrtvoly. To by mě asi kleplo. Také ještě říkala, že se jí líbilo, jak když se mi změnila formace, že sem tam bez řečí dala nohy :)), že sem se vždycky usmívala.. joo Allison mi děkovala, že sem se smála jejím vtipům.. bože tohle se milí čtenáři ani nesnažte rozluštit.. :D ... Po tomto kolečku nám Carol dala různé diplomy, certifikáty..celkem jich mám asi pět (i z Winter Awards), tak to budu mít doma pokoj hezky vyzdobený haha :)) taky plánuju si udělat koláž z fotek, a dalších věcí..a pověsit si to na zeď :). Na závěr sme si vzaly každá Thank you page, která udělala každá pro každou, takže to bude taky moc hezká památka.. no teda, musím říct, že dance team mi dal fakt úplně nehorázně zkušeností, bylo to to nejlepší, co sem mohla udělat a budu si to vždycky pamatovat, zdá se mi to až neskutečný, neuvěřitelný, že sem to vůbec zažila!! Jako sen, fakt.
Carol jsem pak dala takový dáreček, zelené visací náušnice Swarovski, přesně její styl :)) a přáníčko a pohled Prahy, kam za mnou chce přijet, což teda bude bomba mít v ČR na návštěvě výstřední, neopomenutelnou Carol :)). Měla z toho strašnou radost a i se mi rozbrečela.. :)
Nevím, co napsat dál.. už mě nic nenapadá, prostě tento dance team Trojanes ladies byl soo amazing and glamorous!!
(tento článek sem si napsala víceméně pro sebe, spojitosti a různé narážky nikdo nepochopí.. ale já si to sem chtěla napsat :).

čtvrtek 2. dubna 2009

PREZENTACE O PRAZE NA ORCUTT´S ENGLISH CLASS

Nečekala bych, že o mé prezentaci budu muset psát celý článek..ale tohle sem prostě musim napsat.
Nejdřív vám to objasním: na senior english s Orcuttem-ten divnej učitel, "filmař" haha :D, si každý vybral jakési téma, naprosto libovolné, a zpracoval projekt. Já se rozhodla pro Prahu. Napadlo mě to tak nějak spontánně a přišlo mi to jako dobrý nápad. Tak sem udělala prezentaci, dala sem tam hodně fotek, nejzásadnější info. ... něco sem teda jenom zkopírovala z internetu a když sem to předevčírem Martě ukazovala a četla sem, jak Libuše řekla, že Praha se dotkne hvězd.. tak sem se začaly smát a pak sem to radši vymazala...ono by to mohlo pro neznalé Amíky vyznít celkem bláznivě. Potom byla další bomba, emperor Rudolf II. No proč zrovna emperor a ne king.. no, to je jedno..ale celkem sme se u některých překladů trhaly :D.
Dneska teda přišla na řadu moje prezentace, zapsala sem se na první den, abych to měla z krku, když už stejně sem hotová od začátku února. Musela sem přinést noťas, protože přes různé způsoby to nešlo učitelovi na Mac otevřít. Na začátku hodiny mi řekl, ať to zapnu.. nakonec mi řekl, že pak počkáme ještě půl hodiny, aby přišlo víc lidí. Ono se senioři na první hodinu slézají vesměs po celou hodinu a půl, kdy je class. Pak sem teda šla. Byla to bomba.. nejdřív na mě učitel, ať se představím, aby věděli, proč zrovna Praha. Pak na mě spustil palbu otázek: kde je Praha v ČR. Říkám, že uprostřed.. pak se zeptal jedný holky: kde je Praha? A ona..v Czech rep. On ale kde je Czech rep.?? Na tu holku jako.. ona pokrčila rameny.. tak sem to řekla a ukázala sem to na mapě.. pak další otázky: jak často sem v Praze, kde mám školu, jak daleko je od tohohle obrázku (Staromák), jestli mám fotky školy, kde bydlím, jak daleko je to od školy, jak daleko je škola do centra, jestli sedávám v týhle kavárně na obrázku (radši sem řekla jo, byla to jakási "kafezatřistovky" na Staromáku), co dělám po škole, jaká řeka protéká Vltavou, kam potom teče, jaký je nejbližší velký město v sousedním státu, jak dlouho se tam jede autem... potom se třídy zeptal, jestli před začátkem prezentace mají nějaké otázky. Jedna holka řekla, že si myslí, že už se na všechno zeptal :D. Tak sem začala... celkem mě nechal "v klidu", jestli se to tak dá vůbec říct. Občas vtíravá otázka, ale vesměs OK. Na konci přišla perla, opravdu třešnička na dortu. Ptá se mě: Do you have a facebook account? Jestli mám profil na facebooku, což pro neznalé je internetový portál, kde se vyhledáváte podle jména, přidáváte si přátele, můžete si tam vložit prakticky cokoliv, komentujete, můžete dělat různé quizy (haha, ty miluju :D) ... Po té jeho otázce sem se zarazila..proč ho to zajímá? Prezentuju Prahu a ne sebe. Třída taky vypadala zaraženě.. říkám yeah.. a dodala sem: Chceš si mě přidat do přátel? Na to nic neřekl, jakoby to neslyšel. Miles, jeden kluk na něj: Do YOU have a facebook??! Orcutt: yes, I do. Pro připomínku, tady je úplně běžný jednat s učitelem jako s kamarádem, oni se o to v podstatě snaží a i tak s váma jednají. A spustil další otázky, v jakým jazyce mám facebook, jak dlouho ho mám, kolik tam mám fotek, jestli mám víc amerických nebo českých přátel, a kolik jich mám, kolik mám fotek, ... já sem říkala, že na to třeba odpovídat nechci, že mu to může být jedno a třída mluvila za mě, dost lidí se mě zastalo. Pak mi řekl taky, jestli mám v PC fotky z ČR. Říkám, že jo. On, ať je ukážu. Na to sem rozhodně řekla, že ne, že je mu je nechci ukazovat. Pak se ptal, jestli piju alkohol. Řekla sem, že v ČR můžeme od 18ti, tak jo. On kolik mi je.. říkám 18.. (nechala sem si pro sebe, že zdaleka nepiju od překročení 18tého roku :D). Potom, jestli mám řidičák. Říkám, že můžeme řídit od 18ti a to mi bylo krátce před odjezdem sem, tak ještě nemám řidičák. On jestli umím řídit. Říkám ne. Potom z něj vypadlo, že už to stačí, ale že po mě bude chtít ještě něco. Ať si připravím prezentaci mých fotek z ČR z různých akcí a že to bude tak na květen. Neřekla sem na to nic, nevím, proč tak děsně chce vidět moje fotky ze soukromí.. jasně, je to pro něj možná zajmavý, jak žijeme a tak, ale na druhou stranu: myslím, že mi pokládal celkem dost osobních otázek, na které se vymáhal odpovědi.
Kdyžtak napiště, co si o tom myslíte. Mě se prostě ta jeho dnešní zpověď zdá jednoduše drzá.

středa 1. dubna 2009



Na hodině english s Ms. Dakin sme četli knížku Kite runner (=Lovec draků) a právě koukáme na film. Příběh se odehrává v Afghánistánu, částečně i v Americe.. v podstatě je o přátelství dvou Afghánských kluků.. nebudu tady vypisovat děj, někdo ho třeba zná a kdo ne a zajímá ho to, najde si to. Nevím, jestli autorovým cílem (koneckonců i cíl učitelky) bylo přiblížit svět Afghánistánu nebo pozorovat neobvyklý vztah mezi Hassanem a Amirem jakožto příběh o zradě, přátelství a o svědomí, které dokáže hryzat pěkně dlouho, ale knížka i film je to fantastický.

Jinak poslední dobou mi dost lidí říká, že už se mi to chýlí tady ke konci. Jako kdybych to nevěděla xD. Já sama teď nevím, jestli se dom vlastně těším nebo ne.. jasně, po roce ráda uvidím všechny a všechno, ale na druhou stranu úplně vidím, jak se to krátí celkem dost rychle.. navíc mám teď i na každý víkend nějakou akci, v týdnu se nenudím.. a čím dál víc začíná převládat pocit, že mi po tom všem bude smutno. Jak sem psala, těším se domů, ale smutek začíná převládat.

Doma se stále dělá remodeling, předělává se barák skoro celý..nové dlaždice, maluje se, nové koberce ... šílený.

Kdosi se mě v komentářích ptal, jak to bude s mojí školou v ČR. Nevím. Možností je několik, záleží na tom, která vyjde.Pak sem určitě dám vědět. Určitě ale požádám o nostrifikaci.

Počasí je u nás narozdíl od ČR šílený... prší, 48 F.. ale v neděli má být 60 a sluníčko, tak snad. Dyť je duben proboha..nechci moje narozky, který mám za dva týdny a pár dnů, trávit v kožichu :D. Jo mimochodem pojede se do Seattlu, tam se nehorázně těším!! A hopefully v květnu vyrazíme do Kanady, Vancouver.

Golf nakonec hrát nebudu, důvody tady vypisovat taky nebudu.

Mám první týden, kdy nevstávám do školy v 5 ráno, ale až v 7 :D. Hezky si to zatím užívám, ráno si u snídaně čtu..paráda. Sem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží..:))


Tak se zatím mějte =)

neděle 22. března 2009

WILSON AT STATE CHAMPIONSHIPS 2009

video

Tady je to video našeho teamu ze State. Tak koukněte a můžete to okomentovat, budu ráda :).

DANCE AND DRILL STATE CHAMPIONSHIPS


Ve čtvrtek po posledním tréninku ever :(( sme všechny oblékly trička Trojanes Dance Team, s logem naší školy a dost lidí nám přálo štěstí, to bylo hezký. Právě to sem na dance teamu měla taky ráda, že byla cítit podpora školy a v životě nezapomenu na pocit při vystoupení na assembly před celou školou, to bylo něco naprosto neuvěřitelnýho.

V pátek a v sobotu (20. a 21. března) přišla dlouho očekávaná State. Big deal :)). Začalo to celkem vtipně, měl nás tam vést školní autobus, jenže někdo do něj naboural a autobus se rozbil. Čemuž se já moc nedivim, ty school busy jsou takový šunky, že se v tom člověk bojí jet :D. Taky sem v tom moc nejela, jen s dance na asi dvě soutěže. I tak to bylo o hubu. No tak Carol rychle svolala taxiky :)). Přijely sme do Memorial Colisia, a všechny týmy se rozdělily do tří velkých místností a každý tam měl svoje místo. My sme měli u stěny uprostřed, to bylo dobrý. Přijelo i pár maminek od holek, a vyzdobily nám to tam, připravily jídlo, a pomáhaly nám s přípravama. A daly nám nějaké dárečky, za což mají u mě největší plus :D. Byla tam taky Lindsay, holka, která loni byla v dance teamu jako seniorka. Pomalu sme začaly dělat vlasy (každý, kdo mě kdy česal na vystoupení řekl, že mám beautiful and thick hair.. ale úplně každý, to mě potěšilo :)), mě Grace pomohla nandat kontaktní čočky (ty mě btw štvaly celý den), taky make-up.. a šlo se i trénovat. Vše sme podnikaly ve speciálních tričkách, šedé s nápisem GLAM a vzadu na krku Wilson Trojanes Dance Team, State competition 2009.. to nám dala Carol. S přibývajícím časem přípravy finišovaly... vlnily se vlasy, glitrovaly oči, oblékaly sme si náš state costume s černými latexovými kozačkami... V 19.20 h sme se šly vyfotit pro state team picture. Je hezký :). I když mi při focení začala vadit pravá čočka a mrkala sem o 106..a slzela.. Věděly sme, že state nevyhrajeme a že pravděpodobně nepostoupíme do second route, protože sme malý team (13 holek) a pořadatelé vystřihli letos střední teamy a od 14 a výš se team stal large teamem. A nás tehdy bylo 14, pak si Miliania udělala něco s kolenem..a zůstalo nás 13. V den State, někdy odpoledne, se Jordan (seniorka, tancovala odmala, ale v dance teamu je první rok) začala cítit špatně, měla zimnici.. no a nakonec ležela a ležela a vstala krátce před State, ale zatancovala to dobře, ona je vůbec dobrá..fakt ale vypadala nemocně. Po 16h sem si šla s Allyson a Claire koupit mikinu State. Váhala sem nad bundičkou a holky říkaly (přišla ještě Alex a Grace), že vypadám fancy :)). Grace: But Ilona always looks very pretty and fancy. Holky hmm :). To mě potěšilo :)). State začala v 17h a my sme přišly na řadu kolem půl 9 večer. Ještě k těm týmům.. byly sme ve skupině s týmy jako Lincoln (dokonalá sestava 40 holek), Tigard (těchto 35 holek loni vyhrálo State), Lake Oswego, team asi 25 holek a každý se na ně těšil, protože sou taky dobrý. Ono lidi uchvátí už jen ten počet. Večer už byla cítit smutná nálada, poslední vystoupení, poslední společná soutěž, poslední strečink..poslední všechno. Je hezký, jak si všechny teamy navzájem přejí Good luck ladies :). No a krátce před vystoupením sem ještě si zkoušela kroky před prosklennou zdí-venku jezdila auta, busy.. a pak se skoro šlo. Opět sme se daly do kruhu, obejmuly se..a Natalé začala, I need to pee sooo badly :). This is our last competition (for seniors) .. dance for us.. Měly sme slzy v očích.. povzbuzovaly sme se, třeba We didn´t get up at 5 for anything! Úplně nás teď vidím, jak tam stojíme, před rozbouřeným publikem, za dveřma, v kroužku ..a pak se šlo. Bylo to snad to nejdelší vystoupení, ale s výsledkem sem celkem spokojená. Venku sme strašně řvaly, ječely..všechno :)). Do second route sme nepostoupily, což nám bylo prakticky jasný. Ono to už ale o tom ani tak nebylo.. Mám video, dám ho sem. Ve 22 h, poté, co sme si vzaly s sebou domů ty nejdůležitější věci, nechaly se tam stoly a tak..se jelo domů.

A v sobotu sraz v 10.30h u školy, jelo se autama asi 4 rodičů. Já sem jela s Natalé, Alex (kapitánky) a s Grace, seniorka..v Carol´s autě.

Když se tam dorazilo, tak sme si vybalily věci a trénovaly sme Grand Finale routine. Jo, ještě předtím sem se trošku namalovaly :)). Potom byla generálka této routine. To je, že všechny teamy jsou na tý cvičební ploše a postupně se zvedá team za teamem, luskáme, potom otočky, kicks, atd.. vypadalo to fakt ohromně. Na www.ilushka.rajce.net dám zítra fotky. Potom sme odešly a jely sme do obchodního centra. Tam sme se rozdělily na tři skupinky a měly sme na hodinu volno. Nakonec moje skupinka v obchodu s plesovými šaty narazila na Carol, která dělala doprovod Natalé a Alex, které si zkoušely šaty na PROM. Z mojí skupinky si šaty zkoušela Kristin, která si nakonec i jedny koupila. Po návratu sme se trošku upravily, aby toho pak nebylo hodně a šly sme se koukat na finále. Jo, ještě předtím sme si předaly photobooky, já sem ho dělala Natalé a měla moc radost, obejmula mě.. a Carol se šla hned podívat na to dílo :). Já dostala photobook od Amy, freshmenka. Je hezký, ale úzký :((. Někdo ale udělal fakt nádherný photobook, třeba Zoe, nebo Marina. A k tomu finále - mám pár videí, i Lincoln, tak to sem zítra hodím. Právě Lincoln byl předposlední, mezitím sem ještě stačila se jít kouknout s holkama na ty fotky včerejší, a nemohla sem najít mobil.. byla sem přesvědčená, že sem si ho brala s sebou.. tak sem se tam různě ptala, u stánků a tak.. no, nakonec byl v tom bordelu v šatně. Naštěstí, jinak by mě asi kleplo. Carol nás pak honila, ať sme už hotový.. tak skoro celý team odešel do šatny, ale já, Zoe a Natalé sme zůstaly, že prostě MUSÍME vidět Lincoln!!!! A taky že sme viděly! :)) Změnily to strašně moc od P.I.L. A perfektní.. nafilmovaný to není tak jako ve skutečnosti.. ony ale mají sílu v tom množství, ale ony to i prostě umějí.. a perfektně..procházela sem kolem, když měly těsně před vystoupením, tak stály v kolečku a brečely.. A vystoupení se jim povedlo, podpořila je i hudba (LISTEN...). A právem se staly vítězy State 2009. Vyhlašování bylo po tom vystoupení všech teamů (možná najud video na youtube, tak ho sem hodím)-Grand Finalé. Vyhlašovaly se tři kategorie-5A Small, 5A Large a 6A large..nejdřív pátý místa, pa čtvrtý.. když vyhlásily v 6A large druhý místo Tigard, tak bylo jasný, že to Lincoln vyhraje. Holky se už držely za ruce :)). Já vím, popisuju to tady možná zdlouhavě, jenže tenhle team si budu pamatovat vždycky.. kdo tam nebyl, nepochopí. Po tom jejich vystoupení sem s Natalé běžela do šatny a ona na mě, jestli bych chtěla být v tomto teamu.. říkám, že ne.. (buďme zdvořilí!!) I´d only wished I could be soo good. Natalé řekla, Yeah, ONLY wish :).

Konec byl smutný, dost holek brečelo.. co říct na závěr? Asi jen: between the teased hair, taking cabs for transportation, and the vinyl boots, our dance team had a great time at state!!!

čtvrtek 19. března 2009

STATE COMPETITION

V pátek a v sobotu, 20. března a první janrí den, 21. března, mám State!!! Dlouho očekávaný den přichází (vlastně DVA). Budou to dlouhý dny, v pátek je konec prvního dne až o půlnoci-nejdřív!! Držte nám moc palce, zasloužíme si to. Teď dodělávám Natalé photobook, nj, to sem prostě já, vše na poslední chvíli. V neděli se těště na kupu fotek a na článek-MEGA!! :)
GOOD LUCK TROJANES LADIES!!

úterý 10. března 2009

I´M SMART, I´M TALENTED AND I´M SOO PERFECT!!!

A berte to doslova haha :D
Ty jo.. dneska večer byly ty Winter Sports Awards. Jako já tam šla s Martou s absolutní nechutí. Bylo to ve škole v auditoriu. Říkám v autě, že to bude od 19h do 19.45h.. Marta: No to tam ani nemusíme jezdit :D Říkám to ne, viď.. sme tam přišly, já sem se musela odpojit a šla sem za holkama. Pak to začalo. Oceňovaly se všechny zimní sporty. Naše škola je fakt dobrá na sporty. Basketbalovej team má zítra state competition, do který jde jen 8 teamů z celýho Oregonu, cheerleaders vyhrály před 2 týdny state competition, wrestling má na state 16 hráčů.. No, na začátku byla tradičně americká hymna, kterou zpívala prezidentka seniorskýho ročníku, všichni se otočili směrem k vlajce a já si už jen ze zásady nedala ruku na hruď :D. Proč taky, že jo.. pak měla ředitelka proslov, a jak už to tak bývá, vyjmenovala všechny úspěchy školy a popřála štěstí těm, kteří mají state ještě před sebou (i my). Potom mluvil athletic vedoucí, který je zároveň trenérem toho men´s basketball teamu, co mají state zítra.. a pak přicházeli na podium postupně trenéři všech zimních teamů.. první byly ty cheerleaders, které se tam pochlubily plakátek prvního místa ze state a pak další teamy (swimming, basketballs....) a jako třetí byl Dance. No, už asi všichni tušíte, že sem napíšu nějakou bombu, co :D. Tak fajn..no ještě předtím šli na podium všichni hráči, co dostali cenu takovou všeobecnou, že sou dobří. Od nás to byly dvě holky seniorky, Natalé (samozřejmě) a Kristin, taková skromná holka, co ani není moc vidět, ale dokáže zamakat. Ty ceny už byly rozdaný na tom PIL soutěži, jestli si pamatujete. No a potom na podium přišla ta Carol. Začala, že se nám blíží state a děkovala nám, škole, rodičům atd.. tak sem tak nějak vypla, už sem si přemýšlela, že se mi celkem dost chce na záchod a že potom je ještě sraz v knihovně (každý team měl daný sraz v nějaké místnosti)... a najednou slyším, jak Carol říká: I´m talking very fast.. potom tam říkala něco o jazykový bariéře.. tak sem zpozorněla, jako každá holka z dance teamu :D. Tak sem se rychle probudila, Carol ještě, že tomu ta osoba věnuje hodně, je na čas a účastní se aktivit a tak, že se všeho účastním.. a pak najednou slyším svoje jméno :D. Říkám si panebože, to tam mám jít na podium? Holky jééé congratulations a ještě vlastně předtím, než Carol řekla moje jméno, tak to všem tak nějak došlo a říkaly mi, ooo, to seš ty!! A smály se, měly radost..to bylo moc hezký :)). Tak sem vyrazila na podium, Carol mi přidala certifikát a získala sem speciální cenu Coaches Award. No já si ještě narychlo na místě sundavala kabát (už sem byla nastartovaná na záchod a do knihovny), upravovala sem si šálku, abych nevypadala jak Viktorka od splavu :D. Tak sem tak tam nakráčela..Marta mi o tom teď pořád samou radostí něco povídala :)). Že sem šla tak sebejistě, jako bych to čekala.. že jí to až zarazilo, říkala si: Tak ona to věděla??! Haha :D. Nevěděla!! Já tam šla fakt s absolutní nevolí, doma sem myla nádobí, otírala linku..div, že sem nedrhla podlahu, jak se mi nechtělo se jít připravit :D. Tak mě Carol na podiu objala, to bylo hezký..a Marta říkala, že v tu chvíli bylo vidět,že sem to nečekala. Tak to bylo moc hezký.. sem tý Carol poděkovala a řekly sme si pár slov.. zvláštní, jak i před takovým publikem si můžete připadat jakoby samy :). Pak sem si šla sednout a holky mi tam znovu gratulovaly, to bylo fakt moc hezký, jako že tady není ta závist ani, ale že ti to fakt ze srdce přejou. Následně Carol dala ocenění most valuable member, což sme volily my holky samy v sobotu na tom dlouhým practice. A vyhrála to Sammy, seniorka (jedno z pravidel). To sem byla ráda, ta holka je fakt hodná, chová se strašně hezky.. i když sem jí zpočátku moc nemusela. Pak se tam ještě něco doříkalo, další ocenění jiných teamů.. a pak se šlo do tý knihovny (záchod sem musela oddálit). Hned mi blahopřály holky, co byly dál ode mě, i ty maminky jejich, co s námy třeba jezdí na soutěže a vlastně mě tak trošku znají.. Marta mi teď říkala (je toho taky celá plná :D), že si tam ty maminky různě říkaly, že to bylo od Carol moc hezký a tak.. tak že mi to taky přály, že sem si to zasloužila. A to sem se kolikrát chovala celkem nevrle (maminka ví, o čem mluvím.. ehm), na tréninky sem nadávala, když sem tam jela, v úterý večer se mi tam spíš nechtělo než chtělo.. ale dělala sem to, nedávala sem to na sobě znát a vyplatilo se mi všechno to úsilí, že sem nakonec získala tuto speciální cenu. V knihovně, kde byla Carol, holky a těch pár rodičů, se převážně mluvilo o State. Která je 20.března-pátek. Nepůjdeme do školy, odjezd bude mezi 9 a 10 dop., to se ještě uvidí. Vystoupení máme ale až v 20.30h, nějak takhle..to je strašně pozdě.. a konec bude tak o půlnoci, pojedem domů a pak v sobotu zas tam budem, kdy bude finále a my možná budeme vystupovat znova, když dostaneme 65 bodů a tím pádem se dostanem do second route. Druhý kolo. Konec bude poměrně brzo, v 22h :D. Neděli prospím..a pak je spring break. Do tý doby máme ještě 6 ranních tréninků, jeden 5-ti hodinový v sobotu a dobrovolně je v úterý večer to Carol´s studio. V pátek trénink naštěstá nebude, v den State :)). No a ještě sem dostala další diplom, další cenu!! Jako člen teamu, který má ještě GPA (jakoby průměr známek) vyšší než 3.5 (konkrétně mám 3.85 z celkových 4.0). Tolik úspěchl dneska a to sem tam šla málem v teplákách :D. To si doma pověsím na zeď. Ještě dostanu další certifikát, to že sem absolvovala Varsity Dance team.. to dostanu 5.dubna na večeři, která bude takovou závěrečnou tečkou a vzpomínáním v jedné restauraci, kam půjdeme všichni i s "rodičema". Marta na mě, vidíš, tolik úspěchů tady sklízíš :)).



Marta je toho celá nadšená, úplně štěstím bez sebe :)). No já sem taky strašně ráda, absolutně sem to nečekala!! Vážím si toho od Carol, co pro mě všechno udělala. O tom sem ani nesnila (jakože sem snila o hodně věcích). Teď si jen popřát GOOD LUCK AT STATE!!! Carol říká, že i když to tam něco pokazíme, že se nebudeme cítít tak zle, když teď do toho dáme všechno. Spoustu věcí sem se dozvěděla, ani to sem nebudu psát..třeba i budeme mít nějaký profesionální fotky, každá zvlášť a i jako team.



Jinak ve škole je to pořád stejný, nic moc se neděje.. jo ten učitel na tu mojí novou english, ten movie man :D.. teď děláme po skupinkách takový debilní film.. a ta holka, co hraje od nás ze skupiny, to fakt moc nedává.. učitel takový, proč nedali mě, že bych to zahrála perfektně. Ha, vidíte, ještě mě pošlě do Hollywoodu haha :D.



No a další úspěch: moje miska z keramiky je na chodbě v takové vitríně, což je fakt úspěch :)).



Dám vám sem ještě fotky:







na mě si vemte lupu..

pondělí 2. března 2009

Tady máte fotku ze soboty, tam sem
s Martou před high school Benson, kam chodil Paul.

takový výkřik..

V pátek nám odjela konečně ta Dáša... a včera Marta uklízela lednici a říkala, no co budeme dělat s tímhle.. Dáša si koupila asi 20 bílých bulek a ani to nenačala..
Tuhle sem zažila vtipnej moment v english class s Mr.Orcutt. Ptal se, co se ve světě stalo mezi lety 1200 a 1600. Po CHVÍLI (ne chvilce) ticha jeden kluk vypustil: Objevili Ameriku. No, byla sem jediná, kdo se začal smát.. Mr.Orcutt na to: ano, to je určitě důlěžitá událost.. no já se musela hodně krotit :D
Teď se snažím vyfigrovat, co budu dělat o spring break, která je posl. týden v březnu. Marta kdysi, že vyrazíme spolu do Washingtonu DC.. a už dlouho o tom nic nepadlo.. já fakt nechci být týden doma :-/
Dneska bylo hezkých asi 14 stupňů a sluníčko, fakt paráda.. postupně sem odhazovala oblečení :D.
Jinak se mám nějak divně dneska..
Zítra zas trénink ráno, dneska není, jako každý pondělí. Už sem si na tom vyvořila jakousi závislost.. bude mi to chybět, i když se na druhou stranu těším, až si budu vstávat hezky v 7h :)).
Sem si lovila na youtube a tady máte nějaký videa, to si určitě pusťte:
http://www.youtube.com/watch?v=aeQsx_DAkXI&feature=related těhotná hysterická Verešová
http://www.youtube.com/watch?v=h-dpB7bpG4s tohle je Bohdalka, dost mě to pobavilo xD
http://www.youtube.com/watch?v=GS3HG9cDcJ4&feature=related Pat a Mat..zkurvysynu.. taky dost dobrý :D
Pak sem ještě viděla video, taky z Uvolněte se, prosím a na začátku Kraus mluvil o Paroubkovi, že mu položili otázku, zda věří v Boha..on odpoveděl, že se domnívá :D
Zatím se mějte hezky :)

sobota 28. února 2009

!!!! WHS DANCE TEAM 2ND AT P.I.L. !!!!

Nejdřív vám řeknu, co vlastně P.I.L. je.. je to ve zkratce Portland Interscholastic League..ještě pořád tápete? :D OK.. je to soutěž všech dance teamů v reginu. V Portlandu je takových týmu 6. Dělí se to na dvě divisions: small and large. My jsme small team. Tentokrát v large byli dva teamy a v large jen dva. Pro nás ta soutěž hodně znamenala, protože když to zas pokazíme, tak nebudeme v second route na state compet. Což znaměná výrazně menší šance na dobrý umístění a body. A ještě je na PIL hodně ocenění: pro všechny seniory, nejlepší kostým, drill pro soutěžící a i pro publikum, atd.

Sraz byl ráno v 7h. u školy. Přijel pro nás školní autobus z HS Benson, který pro nás poslali. No to je jízda smrti tyhle školní busy... přes bumbs (v češtině je to myslím retarder, což je ale divný slovo :D) se to málem převrátilo :D ale nakonec sme dorazily v pořádku.. v jedné třídě, která zároveň slouží jako místnost pro team.. každý team má svojí učebnu, jen obrovský Lincoln dance team, kde dneska vystupovalo 43 holek, sídlel v auditoriu haha :D. O tomto teamu se ještě pak zmíním a dám sem video jejich rutine, kterou mají bezvadnou. Ostatně jako všechny.. ale o nich až dýl. Po 8h sme měly 20 minut v gym, kde sme si sjely sestavu. Potom přišlo na řadu česání (vyčesaný vlasy a kudrnatý), líčení a oblékání.. v 10h sme se šly vyfotit k fotografovi a po 11h už to začalo.. skoukly sme asi 3 teamy před náma a pak sme přišly na řadu. Zatancovaly sme to dobře, prý to nejlepší, co sme kdy udělaly.. potom sme se vrátily a přišla na řadu large division, kde je i ten Lincoln. Někdy v říjnu si pamatuju, jak Natale fascinovaně říkala, že každá jejich rutine je amazing.. jsou opravdu huge, dělají působivé formace, sou naprosto perfektně sehraný, pohybují se lehce, všechno mají vypilovaný do posledního detailu.

Není divu, že v large mají první místo.. to už je na P.I.L. tradice :D ale zase.. Carol říkala, že mají mezi sebou velkou rivalitu, pochazí z hodně bohatých rodin, což je taky ovlivňuje.. Carol nám řekla, ať sme rádi, že máme jí :D je to pravda, ona je dobrá.. měla sem štěstí, že me vzala do teamu. Potom byla pauza a před 15h začala second route. Na začátku byl Grand March, kdy všechny teamy postupně vstupují do gym. To mě bavilo :)) pak americká hymna.. to si jen ze zásady nedávám ruku na hrudník :D A pak sme si sedly a jako první vystoupil Benson, pár lidí s jakousi sestavou..a pak už normálně soutěžní teamy. Nejdřív large a pak small. My sme to zvládly taky dobře, ještě líp než minule.. mám video, koukala sem se na to několikrát a musímě ještě hodně věcí vypilovat. Aspoň ale vidím, co je potřeba zlepšit. Video sem trvá strašnou dobu nahrát, tak někdy jindy.

Pak ještě bylo pár teamů a nakonec přišly finálové věci.. volil se nejlepší kostým (Cleveland), každý coach vybral z teamu 2 holky, které získaly jakési ocenění, kde musí dobře tancovat, mít GPA nad 3.0, a další kritéria..od nás Carol vybrala pochopitelně Natale a pak Kristin, což bylo myslím pro všechny překvapení. Já sem čekala sebe haha :D. Obě jsou seniorky. Potom byl drill, takový "vojenský cvičení".. pro soutěžící a pro publikum potom.. z každého vyšel jeden vítěz. Pak taky všichni senioři šli na "podium" a říkali naše jména se jmény našich rodičů. Byla sem překvapená, když moje jméno vyslovili dobře a Martu a Paula uvedli jako host parents. To má na svědomí Carol :)). Volali nás jednu po druhý a jen sme zamávaly.. Natale potom, That´s all??! Taky sem si říkala... aspoň kytku sme mohly dostat :D. Taky vyhlásili nejlepšícho trenéra..a na závěr první místa. Pak sme se dozvěděly, že sme druhý. Což je úspěch :o)). I když teamy byly jen 4, P.I.L. má velkou cenu. A pak už se jelo domů.


To je rekapitulace mojí poslední soutěže.. a zároveň první a poslední P.I.L. Konec byl v 16 h, normálně končíme kolem 20h, to je vždycky šíleně dlouhý.


A za tři týdny máme state.. a pak už bude dance team over :( na jednu stranu sem ráda, to ranní vstávání v 5.20 h mi prostě nevyhovuje, ale zas vím, že mi to pak bdue chybět. No, přidám se k tomu golfu, takže pořád budu mít jakýsi kontakt s těmi školními teamy, který mám fakt ráda. Jednou už sem to sem psala, ale napíšu to ještě jednou.. jestli se chystáte do USA takhle na rok na HS jako já, určitě buďte v nějakém školním sportovním teamu. Nejen, že budete na soutěžích, ale když vystupujete před školou je strašně hezký, jste pak i větší součástí školy a vůbec..to se nedá popsat. V pátek ve škole sme všechny nosily latexové fialové minisukně a hned se rozkřiklo, že to je kvůli P.I.L.,co má dance team a dost lidí mi to pochválilo..to bylo taky hezký :). No a 10. března je Winter Sports Awards, jak už sem myslím zmiňovala..bude to večer ve škole v auditoriu a dostanu tam ten certifikát. Na to se fakt těším.

středa 25. února 2009

STO DNŮ DO PŘÍJEZDU ČÁSTI MÉ RODINKY ;))

Takže pak už to nebude trojnásobné číslo..což zní přece jen líp.
Dneska sem se po tréninku, který mimochodem byl už jako dřív, Carol mě dokonce pochválila, že na mě miluje, když mi řekne, ať něco udělám jinak, že to vždycky přesně udělám, což mě potěšilo :)), bavila s Carol. Takový organizační věci..a říkala, že před State je Winter Sports Awards. Koukla sem se do kalendáře a je to 10. března. Dostanu tam prý certifikát, že jsem absolvovala Varsity Dance team etc.. to myslím dostávají všichni senioři. Tak to mě hezky nakoplo, na to se moc těším a doma si to vystavím v pokoji :)).
Na english s Ms. Dakin (moje stará english, budu to takhle rozlišovat podle učitele a vy si to budete pamatovat-druhá, nová, je s Mr. Orcutt) jsme v pondělí dostali papírky, kde bylo napsaný naše jméno a my sme případně měli opravit, jak to má být napsaný na diplomu a jak to mají vyslovovat. Jak to Ms. Dakin rozdávala, tak sem čekala, čekala..jestli to dostanu.. pak se to fakt dostala, tak sem měla takový hezký pocit, že se mnou fakt počítají :). Po konzultaci s jednou učitelkou jsem napsala moje jméno takhle (na výslovnost): Elona Bartooshkova. To sem zvědavá, jak jim to přes tu pusu poleze :D. No a když jsem to Ms. Dakin odevzdávala včera, tak mi řekla, že se moje angličtina strašně zlepšila, že si se mnou teď může normálně vézt rozhovor, což v září opravdu nešlo. No, to si dost dobře pamatuju :D. A ještě řekla, že se těší, až mi po tom, co mě vyvolají na graduaci, pogratuluje a dá mi hug :). To je opravdu moc hodná učitelka, snad první, kterou sem si kdy skutečně oblíbila. Jak už sem psala, to zlepšení v aj mi dělá fakt radost.. když normálně rozumím všemu, je fakt hezký pocit. A že už jak debil nechodím (jak v září) po hodině za učitelema a neptám se, jestli je nějaký úkol nebo co :D.
Zítra nebo v pátek nám odjede Dáša, na ten moment se nehorázně těším.
Jinak co sem slyšela, tak Portland Public Schools, což je taková organizace nebo co, která dbá na chod škol v aree Portlandu, nám možná zkrátí o 6 dnů na konci školu.. graduace je stejná, 9. června se nemění, ale učení se možná posune.. takhle mám zatím poslední den jakoby 3. června. A to všechno proto, že jednoduše nemají na školy peníze.. tady je vidět, že ta krize se dotkla výrazně i školství a takhle to musí řešit.. ještě se neví výsledek, ale myslím, že stačí, když o tom aspoň přemýšlí.. taky nám ruší volno 6. března, kdy mělo být volno a ve škole měla být jen porada učitelů..
Furt tady prší, Dáša říkala, že je to strašný počasí, že loni už tu bylo sluníčko a chodilo se v krátkým rukávu normalně touhle dobou.. no, já sem zas na takový počasí zvyklá, tak nemám žádnou změnu..