Tak sem dodělala tu prezentaci na toho úchyla Orcutta a toulkama po netu sem na něco narazila.. po mé úpravě to je takhle: Lidé v ČR vidí svět s modrýma brýlema. Lidé v USA s červenýma. Já to (po mém exchange roku v Americe) budu vidět fialově!!
(pro ty, kdo mě zná, ten druhý smysl je jasný :)) ale princip je v tom, že už nic nebudu vidět tak "jednostranně", že... no chápate, ne?? x))

IT DRIVES ME CRAZZZYYYYY!!!

Přijdu si tenhle týden jak fretka. Minulý týden sem tam od středy nebyla, protože sem byla nemocná. Pak ještě napíšu článek, jak sem šla s Martou ve středu na urgency :)). Teď aspoň napíšu nějaký článek, tak co a jak je.. Venku je horko, jako sem ráda, ale dneska se odpoledne cítím, jak kdyby mě někdo praštil..

No, na otázku kdy přijedou tvoji rodiče odpodívám už next Friday.. když sem to včera řekla prvně, zarazila sem se.. pořád to byl měsíc, dva týdny..a najednou už chvilička. Excited? Ne zas tolik :)). Na keramice už sem svůj "stuff" dokončila, super. Photography zítra tam dokonce budu PO ŠKOLE! No co říct jako, já mám svoje životní heslo vystřel co nejdřív můžeš. Ale protože min. týden, co sem se v pondělí a úterý do školy dohrabala (v úterý už sem lezla xD), tak musím.. důvod jednoduchý. Pracuju na final projectu. Celkem huge to je :D. JÁ si to všechno hezky rozvrhla. V pondělí sem šla brát fotky kolem školy, že to budu mít i takový jako memorable (fakt mě to teď napadá nějak v tý angličtině, a protože sem úúúúplně mimo, nepřemýšlím, takže se občas něco dneska objeví). OK, super, dokončeno. Ještě něco cestou domů a fakt spokojená v úterý jdu develop ten film. Málem mě švihne, když se NIC nevyvolalo. Jud za učitelkou, jen to ukážu, nic neříkám a je jí to jasný.. chyby se staly dvě a ANI JEDNA není moje. První: TA (teacher´s assistant) špatně ustříhnul růžek filmu a druhá chyba, že kluk, co to do tý camery dával, to dal špatně. Jasně, druhou věc sem mohla udělat sama, první ne.. jenže tam sou takový ty camery z roku raz dva a já prostě nejsem schopná to tam dát.. evidentně nejsem sama xD. Noo.. berme to sportovně :D. Tááákže včera sem zase šla take those fuckin pictures okolo školy. Večer ještě Marta jela do obchodu s nábytkem vrátit něco, tak sem jela taky a v Lake Oswego něco nafotila. Dneska sem si to rychle vyvolala a mám to.. no a protože lab už moc dnů nemá, takže tam jdu zítra po škole.. ještě si někdy extra musím dopsat quiz z algebry.. to se dokope nějak.. Na health a na english with Dakin na final mám skoro stejný project: Speech. Téma totožný: škola, uplynulé roky, apod. Napadlo mě udělat si stejnou speech a říct jí prostě na těch různých třídách dvakrát.. přece nebudu na jedno stejný téma psát dvě různý práce.. jo, trošku se to liší, ale v pohodě to můžu udělat najednou. Bavila sem se o tom s Martou a ona, ať to tak klidně udělám. Ještě si to rozmyslím, co kdyby se to někdo dozvěděl.. ale o tom pochybuju, prostě to tak udělám. Jo dneska sem se bavila s tou thajkou Teyou a říkala, že když viděla mě a Martu spolu (před prom a pak sme jí jednou pickupovaly a jela s náma chvíli autem), že je úplně vidět, že sme si close a prostě si rozumíme :)). Říkám really?? :)) Ale zdaleka mě to nepřekvapilo :).

Dneska byly kratší hodiny ve škole a pak bylo senior awards assembly. Dostala sem tam tu cenu za to GPA, ale jinak to byla nuda.. tak sem tam tak přemýšlela, bavila se s lidma.. a tak mě napadlo, když sem se dívala po dalších exchange studentech, proč ten rok nevyužili úplně naplno a nezískají diplom?? Jasně, stálo mě to a mýho counsellora námahu, ale vyplatilo se to. Díky tomu teď můžu přemýšlet o college v USA, jinak bych to měla jasný, dodělávat maturu v ČR. Což mě celkem děsí teda xD. Já budu maturovat v úterý a středu :)). Těma mýma dvěma stejnýma speeches :D. Nee sranda.. jooo ale na tom assembly říkali, že naše škola je z celý USA v žebříčku GPA (prospěchu studentů) DEVÁTÁ!! To je fakt dobrý, to sem koukala celkem.. devátá nejlepší high school v Americe, to je hezká vizitka mít odtud ten slavný diplom :)). No Marta se tam šla podívat, pak sme šli do mýho lockeru vzít pár věcí, zítra ho musím vyklidit.. což mě štve.. kam dám věci.. no a tak říkám Martě, ať se jde projít kolem učebny, co byla ob dveře. Že je tam ten Orcutt učitel, jak ho mám na english... tak tam šla a říká mi, no ten fakt vypadá úplně perverzně, jako úchyl.. říkám no jo :)). Zítra mám na jeho třídě s jednou holkou prezentaci na My media project, tak já že to udělám do power pointu..děláme o průzkumu obchodů, to je takový nejlehčí, co tam bylo..

Tak se zatím mějte, já už letííííím :))

UPOZORNĚNÍ xD

je mi blbě, sem nemocná, nic psát nebudu.
- oznámení nutné
(ani nedávám barevné psaní)

Řekla bych, že nastává chvíle pro napsání nějakého článku, aneb jak já to mám s Amerikou :))

Stalo se víc, než sem očekávala. Štěstí? Náhoda? Nebo já jsem toho dosáhla? Jak co.. ke všemu mě přivedla tak trošku ta náhoda, ale co bylo díky mě a v čem jsem měla štěstí??

Štěstí jsem měla každopádně na mojí rodinu. Původně jsem pořád neměla rodinu.. už to vypadalo celkem blbě, ale pak nakonec jsem z New Yorku letěla směr Portland za Martou a Paulem. Když si takhle s Martou povídáme o těch začátcích, obě si úplně přesně vybavujeme, co ta druhá měla na sobě, co sme řekly, jak sme se chovaly atd :)). Prvně jsem si s ní volala na telefonu, protože byla v práci, potom sem vycházela z koupelny a přijela domů, to jsme se hned obejmuly.. pak se jelo na večeři (Olive Garden) a po večeři do Bridgeportu, což je takové "venkovní" obchodní centrum a do italské kavárny sme šli na zmrzku. Já sem byla jak v transu.. Marta mi říká, že na mě bylo vidět, že jsem smutná.. skoro hned jsme si k sobě našly cestu. Teď si doma všichni tři perfektně rozumíme a doplňujeme se a já si pamatuju, jak v prosinci na Floridě mi to scházelo. Nedokážu si představit, až odjedu. Marta mi i vyprávěla o tom, jak sem emigrovala před nějakými 40 lety a tuhle mi řekla, že když po pěti letech od té doby prvně viděla svojí mámu a Dášu, co sem přijely za ní, tak jí prý po hodině řekly, že je z ni Američanka, že už by v ČR žít nemohla. Marta, že si to pořád pamatuje a že jí to naštvalo a mrzelo. Mě jen tak napadlo, co z vás dělá Američana, Němce, Nora atd??! Proč se cítíte Čechem/Češkou?? Co to určuje??? Jen to, že tam žijete?? To je blbost. Já si pamatuju, jak když sem přijela, tak sem se Marty ptala, jestli se víc cítí být Američankou nebo Češkou (možná trochu neomalená otázka, ale nevadí). Marta, že neví..dneska má obojí občanství.

Marta mi tu pomohla s hodně věcma. Říká mi, že je moc ráda, že sem teď taková, jaká sem, prý když srovná Ilču když přijela a tu dnešní, že je to rozdíl.. Já tu změnu zatím zas až tak necítím, protože sem se tady fakt zabydlela :)) cítím teď každopádně svobodu, ujasnila sem si, co je pro mě důležitý v životě a co ne, co chci dosáhnout v nejbližších letech a hlavně stát opravdu sama na sobě, dělat si svoje rozhodnutí a svoje názory, mít svoje cíle a žít svůj život, tak jak chci. O tom sem před rokem měla velmi mlhavou představu. NECHCI tady psát podrobnosti, to je moje věc. Chci si to tu poznamenat, protože sem zvědavá, jaký to bude, až se vrátím domů.. čím dál víc se mi nechce :)) Cítím se tu teď strašně comfortable.. jinak to říct nedokážu..

Občas mi to přijde všechno jako sen.. doma sem měla o Americe neurčitou představu, přišlo mi, jakobych jela do nějaký džungle, bylo to něco strašně vzdálenýho.. je to ale úplně normální místo na zemi, má to tu svoje plusy a mínusy, jako je to všude.

Plánuju další články, chci napsat o každém předmětu, který tady mám. Pak určitě napíšu o příští středě, kdy dostanu akademické ocenění (certifikát), že patřít se svým GPA (prospěch) do nejlepších na škole. To mě fakt potěšilo a Marta jásala, když sem jí to řekla :))

Dneska večer ještě chci napsat o yearbooku, prozatím fotky jsem dala na moje album www.ilushka.rajce.net dodám k tomu komentáře, uvidím, jestli to stihnu ještě dneska.

Zatím se mějte hezky, koukám, že na Paroubka vám tam lítají vejce ze všech koutů republiky.. inu, co dodat xD

Dneska sem dostala yearbook. Taková velka bichle, která mapuje život školy. Moc hezký, pak sem kdyžtak dám nějaké fotky. Kdo má o to zájem, pište do komentářů, jinak to sem dávat nebudu. Fronta na to byla neuvěřitelná, ale naštěstí to netrvalo tak dlouho, jak se zdálo.

Jinak je tady hezký počasí (na chvilku haha), tak toho chci o víkendu využít.. v neděli jdu ven s Olyou (ta Ruska) a přivede Jakuba, svého českého kamaráda :)). Tak sem na něj zvědavá.. vím, že příští rok bude v Praze na VŠ.

Dneska na matice mi začala téct krev z nosu (u mě normální, mám rozšířené žilky v nose, tak občas rupnou), tak jdu na záchod.. ale nebyla tam hall pass a protože matikářka to hlídá, tak sem se jí šla říct, že jdu do koupelny, že mi teče krev z nosu. Ona jestli sem v pořádku. Říkám jasný, I´m only bleeding xD vypadala celkem vyděšeně, to mě pobavilo. Pak na mě, jestli sem OK. Říkám jasný :D

Málem bych zapoměla!!!! Dneska sem viděla mýho poradce, přišel do Orcutt´s english class na senior survey a řekl mi, že viděl, že na Senior awards assembly, které bude 27. května, dostanu akademický uznání nebo co, protože mám nadprůměrný prospěch :)). Jupííí, to mi udělalo radost..on byl taky rád, bylo to vidět. Oba máme ještě holt živě v paměti horor s diplomem :D. V životě nezapomenu, jak sem tam kdysi přišla-třetí den po sobě.. no možná čtvrtý, to už nevím, a on při pohledu na mě se už chytal za hlavu :D. Další nezapomenutelný moment byl, když sem šla s Paulem prvně si do školy vybrat předměty, bylo šílený horko, měla sem na sobě kraťasy (kdo mě zná: takový ty bílý, ty sou celkem dlouhý) a Paul na poradce, jestli je délka mojích kraťasů dobrá :D. Sem stála, poradce si mě změřil pohledem a řekl, že je to absolutně v pořádku. Si to občas doma připomínáme, Marta mi říkala, že byl pak Paul úplně zděšenej, že můj poradce je skoro celej potetovanej :D. Právě to je mi na něm sympatický, je osobitý, stejně jako já (ježiš marjááá Ivett!!! těším se!! :-*).

Toť pro dnešek vše :)). Jdu se dívat na Grease, neboli na Pomádu. Neviděla sem to ani nepamatuju!!

Dneska sem si uvědomila, jak strašně už sem si tu na všechno zvykla a míň a míň se mi chce zpátky do Česka. Je tu spousta věci, které mi tu vyhovují: lidé jsou mnohem milejší, usměvavější..o tom sem psala v minulém článku, dále mi naprosto vyhovuje, že člověk si tu může dělat co chce (vypadat jak chce, mít názory jaký chce) a nikdo se nad tím nepozastavuje. To mi dává pocit neuvěřitelný svobody, kterou sem začala cítit až tady. Sem tady mnohem uvolněnější. Vyhovují mi i hodiny ve škole, sem teď tady vlastně "maturantka" a když sleduju moje kamarády v ČR, jak právě mají největší nervy z matury a já si tady snad už jen přemýšlím, jak si udělám vlasy na graduaci, přijde mi to jako úplná ironie :D (řečeno s nadsázkou :)). Jasně, taky mám poslední eseje, prezentace.. jenže je toho jenom o trošku víc a já si to svým způsobem "užívám". Navíc eseje často můžu psát na téma, které je mi blízké nebo mě to zajímá, hodně často je možnost výběru. Třeba na US history píšeme esej (jasně, osnovy jsou stanovené), ale téma je v podstatě libovolné. Ve třídě se někdo zmínil o roku 2012, kdy má být podle různých předpovědí "konec světa" nebo nějaká velká změna. Mě zajímají takové věci, tak sem si řekla, proč o tom nenapsat? Nevěřím, že se to stane, ale baví mě pátrat po informacích, číst si různé názory atd. Předtím sem na English class napsala 6ti stránkovou esej na téma Radar v Brdech. Přišlo mi to jako zajímavý téma, navíc Amíci tu o tom nic nevědí a o jaderných raketách se tady baví opravdu dost, nejvíc ve spojitosti s Koreou a Iránem. Takže teď jsem na to specialista haha :D.

Napíšu vám sem i nějaký perličky z mojí Orcutt´s english class :)). Tak třeba dneska ten učitel (zas nám pouštěl nějaký trhlý film), že ho viděl naposledy ve dvaceti letech.. jeden kluk: wow Orcutt to je před 4O lety!! Jako srandu, myslím, že celá třída mu tipovala kolem 50 let (maximálně). Orcutt: Actually... it´s been 42 years.. Potom poznamenal, že ten film už je minulost, že to není přítomnost (zabýval se na jedné hodině třeba otázkou, že když vidíme minulost, proč nevidíme i budoucnost???? Jeden kluk na to: možná proto, že se to ještě nestalo..). Na dnešní postřeh mu zas další kluk (ve třídě jsou skoro samí kluci) řekl: Jo, Orcutt, to definitivně je. Tahle třída je prostě kuriózní.. Někdy musím natočit video, protože to, co se tam děje, je prostě k nepopsání :)). Jednou Orcutt taky říkal, že žil v Německu 3 roky a že tam mají hodně bordelů. Na otázku, jestli tam chodil, odpověděl že ano a ještě přidal info, jak to tam vypadá. Cenná informace, toho si vážím..

Minulý týden na Health jsme měli tu psycholožku nebo koho z jedné organizace (myslím STARS) a to bylo neskutečně zajímavý, nejlepší týden na Health. Hodnotili se tam mezilidský vztahy, "coby kdyby", a na poslední hodině se kluci ptali holek na otázky a opačně. Odpovědi skutečně zajímavý, jestli chcete o tom článek, napiště do komentářů.

Jinak počasí tady pořád nic moc, což mě štvě, ale aspoň na víkend se to většinou vyjasní, třeba v neděli by mělo být 85 stupňů.. což zní hezky, ale ono se to ještě změní do té doby :D.

Tak mě už nějak došly nápady, co psát.. Mějte se moc hezky a co nejdřív se zase ozvu :))

P.S. Ve čtvrtek dostanu Yearbook (no dostanu..to ne, musela sem za něj zaplatit hříšný peníze :D), a na to se těším celý rok. Je to kniha o životě školy, prostě píše se tam o všem. Jsem zvědavá, kdyžtak pak sem můžu nafotit pár stránek.

Byla tu otázka na Američany a plusy a mínusy ve srovnání s Čechama, potom otázka ohledně přihlašování se na college a Portland. Takže pěkně po pořádku.

Američané. Pamatuju si, jak první den, jak sem se šla podívat do obchodů, tak se na mě každý přiblble usmíval, já skoro nerozuměla a oni se snažili konverzovat. To sem si říkala „aha, tak toto je ten typickej americkej úsměv a „přeleštěný“ chování“. Jako druhý intenzivní zážitek mám, jak mě asi po necelých 2 týdnech pozvala Adriane, holka co je na mojí škole taky senior a bydlíme ve stejný ulici, k ní domů, že tam budou i její kamarádi. Šla sem tam trochu nervózní.. Tehdy sem toho ještě moc nerozuměla a když, tak mi dělalo problémy vytvořit smyslu plnou větu a vyjádřit aspoň náznakem, co chci říct. Nakonec ten večer se to fakt vydařilo, byla sem spokojená a Američané na mě zapůsobili v podstatě tak, jak sem čekala.. že by tu byli nějaký velký rozdíly mezi jima a Čechama, to se říct nedá. Jo, nezapomenu, jak si nalili do sklenice colu a dávali si tam vanilkovou zmrzlinu. Dodnes sem to nezkusila. Chovali se ke mně moc přátelsky, zajímali se o mě a o mojí kulturu, což mi bylo milý. Teď, když se někdo ptá, tak už mám jednu a tu samou verzi, tak jen stačí zapnout start a stop :D. Ptali se mě, co posloucháme v ČR za hudbu, ale tak to je i nás, že toto téma lidi dost zajímá. Koneckonců, já stejně poslouchám převážně americký interprety. A potom škola. Ta tvoří snad tu největší součást mýho života v Americe. První den sem chodila za učitelema a říkala sem, že sem tady nová, exchange student from the Czech rep. atd. Kdo tu byl, možná se taky poznává J. A následujících pár dnů sem chodila za učitelema s tím, jestli máme nějaký úkol, nebo ejstli v hodině říkali něco důležitýho :D. Byla fuška tu otázku jenom zformulovat, natož naplno rozumět, co mi vlastně odpovídali. A zase co lidi? Snad první slovo, který mě napadne, je „obětavý“. Američanů se fakt nemusíte bát se na něco zeptat, odpověď snad ve 100 % zní Yeah, SURE!! Nebo No problem J. Ale co byla fuška, najít si kamarády. To mi dělalo nehorázný problémy, protože lidi se o vás zajímají, už jen kvůli akcentu, ale nějaký „hlubší“ kamarádství? To radši na začátku ani nehledejte. Ale povídají si rádi, to vždycky. Nechci tady moc psát o úrovni americkýho školství na high schools, protože na toto téma už dost lidí přede mnou napsalo články, takže je všeobecně známý, že je to skoro až primitivní, spočívá to v dělání úkolů a teď se většinou nudím, už sem přišla dávno na to, co se má dělat a co nemusí. Učitelé jsou ale celkem nápomocní, jediná učitelka, kterou sem skoro vysloveně nesnášela, byla na mojí Government class, a byla to Číňanka. Nic proti asijcům, ale měla sem s nima zkušeností v Americe víc a už jich mám dost. Včera sme byli na návštěvě u Marty tchýně a tchána, kteří jsou korejci. Marty a Paula syn si vzal korejku, ale byla narozená už tady, tak i ona sama se považuje spíš za Američanku. Její rodiče si teď ale koupili nový dům, velkej jak kráva, tak se tam s ním chlubili. Ty jo hlavně ten Koreánec mi nebyl sympatickej. Namyšlenej, takovej hnusnej pohled.. napadla mě jen jedna fráze, co mi na něj sedí, ale to sem radši psát nebudu. Jo, mají tam třeba elektronický koš na odpadky.. můžeš to otevřít mávnutím ruky. Záhodový prkýnko taky jde dolů samo (to je ale dobrá věc, nesnáším, když chlap to nechá nahoře). To ale máme teď doma nově taky, Paul se mi s tím chlubil :D. Takže to uvidíš mami, haha :D. Jinak ten jejich dům je jak horská chata, celkem nevkusný a abychom se doma našli, to abych rovnou furt měla u sebe telefon. Nikdo by totiž moje volání neslyšel. No ale po koreánské kulturní vložce zpět k Amíkům :D. Díky dance teamu sem toho taky hodně poznala a upřímně řečeno, je pro mě teď celkem těžký to hodnotit úplně tak, jak chci, protože si myslím, že spousta věcí mi dojde, až opět budu mezi mrzutýma Čechama :D. Jo, Američani jsou mnohem víc v pohodě. Sem si vzpoměla, že dost Čechů a vůbec.. o Americe se říká, že je tu „každej tlustej“. Většina ne, ale i ta většina je v průměru silnější než Češi. A když je někdo tlustej, to je teda opravdu šíleně. Mají tady neuvěřitelný množství fast foodů, na každým rohu a ještě mnohem víc :D. Každý je pyšný na Ameriku, hodněkrát mi holky na tancování říkali, že až o tom doma budu vyprávět, že sem byla v Americe v dance teamu, že budu za „hvězdu“ nebo jak to napsat. To si zas tak nemyslím, ale chci ukázat, jak přemýšlí o Americe oni. Co mi ale vadí, je to, že 80 % lidí k otázce jak se mi tu líbí automaticky připojí, že je to o hodně lepší než Czechoslovakia. Jo to mě taky vyloženě sere. Czechoslovakia. I když je opravím, v další větě hned: A jak je to v Czechoslovakii s tím a tím? Já už to teď radši ignoruju. Jsou to vlastenci a já ani nevím, jestli by se jim to mělo vyčítat. Jasně, všeho moc škodí, ale člověk by si měl stát za zemí, odkud pochází, ně??! Já sem pyšná na to, že sem Češka, a to sem si dřív třeba vůbec nemyslela. Kdybych měla teď,ještě vlastně pořád mám před sebou dva měsíce, zhodnotit můj život v Americe… sem ráda za to, co se mi tu podařilo, všechna ocenění si vystavím doma v pokoji :D. Už se na ten moment teď těším :D. A nestydím se za nic, co sem tu udělala nebo ne, cokoliv..

A i tím můžu tak trošku navázat na tu college. Už mě to celkem přešlo, strašně se těším domů, i když ještě mě tu pár zážitků čeká (třeba za dva týdny outdoorová škola, kde budu dělat instruktora, mě krapet děsí..). Doma si určitě udělám jako první test TOEFL, a moje další kroky hodně ovlivní výsledek. Uvidí se.. každopádně, jak sem mailovala těm školám, tak Marta na mě, ať připojím mojí adresu.. říkám to ne, radši.. Marta ale jo, dej jí tam!! Tento týden mi chodili samé propagační brožury, na konci týdne mi to vyvolávalo salvy smíchu :D.

A poslední bod, Portland. Toto si nechám na jindy, dám sem fotky, a napíšu k tomu samostatný článek, protože tohle město je přinejmenším strašně různorodý :D. Potkáte tam všechny typy lidí. Ale článek hodím nejspíš až tam půjdu znova, chci totiž udělat víc fotek, protože bez nich by to nebylo ono J. Tak se mějte hezky.. jestli jste v ČR, užívejte si hezkýho počasí, já se tu toho už asi nedožiju.. občas na dva tři dny je horko, ale pak zas zima a deset stupňů, prší.. nj, co se dá dělat, teď už to přežiju :D.

PROM - This very night

"This very night" bylo téma naší prom. Ale všechno (možná ne tak úplně) popořádku.

Haha napíšu i to, co se mi stalo předtím :D Sem si koupila voskový pásky, že si strhnu to neviditelný chmýří nad horním rtem.. čtu návod, radu "vyzkoušej to na malým kousku kůže 24 h předem" směle ignoruju. Třu to mezi dlaněma, pak to nalepím.. podle návodu chápejte xD rychle ztrhnu.. a ono tam vosk zůstal..říkám do prdele. No nevadí, tak něco se pokouším sundat prstama a pak to asi pět minut myju vodou a troškou mýdla.. no, pak mě to začalo pálit jak sviň. Kurva! Že by alergická reakce??! Co má dělat xD Málem mě položilo, když mi to začalo červenat a štípat a nehorázně pálet. Jdu po led... pak ho sundám.. ani spát nemůžu, už se vidím ráno s pusou větší jak Angelina Jolie. Naštěstí se to, nezhoršilo, ale ani nezlepšilo.. během dne to ale dost zmizelo, takže pohoda, uff.

Takže po hororové předehře, kdy mě málem odvezli :D, sem se druhý den vypravila, doma sme ještě udělali pár fotek a jelo se. Dům sme našli bez problémů, zvoníme.. otevře kluk v červeným tričku a ptá se: Who are you?!! tónem "covůbecotravuješ". Říkám, že jdu za Teyou a on, jo tak on je teď u Ping, dovedu vás tam. Tak sme šli.. já se hned ptám jak je to daleko :D na mých asi 10-15cm jehlách sem byla ráda, že umím chodit. Ale umím, to mi naštěstí zůstalo z mého koketování s latinou :)). Aspoň něco mi to dalo, mami. Došli sme tam (mimochodem ob tři baráky, což sem dala xD), a hned venku nás přivítal sympatický, hodně vysoký pán.. Říká Hi!! I´m Paul!! Nice to meet you, and you, lovely lady, you must be Ilona :)) říkám yeah :D Paul: I´m also Paul :D tak si Paulové podali ruce a ten pán (Paul), že nám udělá fotky. Tak Paul dal Paulovi i jeho foťák, protože Paul chtěl mít taky fotky. Pár fotek, co nám udělal Paul, můžete vidět v mém albu na rajčeti (ilushka). Po pár fotkách sme šli do baráku.. hned na gauči seděla Teya, tak sme obě byly rády, že se vidíme, pro ní to byla nějaka známá duše :). Tak nějak všichni sme si tam povídali, ten Paul je nevl.táta Ping.. její máma tam byla-to je Thajka, Paul je Američan. Čekali sme, až přijede Ping "with boys". To sem zpozorněla, původně měl jít jen její přítel.. který je prvním rokem v Denveru na college. No, po chvilce přišel nějaký další chlap, myslim, že kamarád Paula.. a že je to Kanaďan a hrál profesionálně hokej a někdy v osmedesátým hrál proti tehdejšímu Československu a že si pamatuje, že máme dost dobrý hokejový tým. Říkám ano, to je pravda (jsem vlastenka). No, nebudu to tady okecávat, potom konečně přišla Ping s klukama. Ti se představili.. John a Elliot. Hned sem zaregistrovala Elliota. Mimochodem, to je ten, jak mám s ním fotky v mém albu. Dostali sme na ruku kytky-to jak je snad vidět z fotek, hezkou sem dostala (heč větší než Teya :D). No a pak po seznámení se šlo ven na fotky, vezmu to rychle.. fotilo se fotilo, fotky máte víte kde :D. Pak se nasedlo do auta. John (přítel Ping) řídil, Ping vedle něj a já s Teyou vzadu a uprostřed Elliot. Kdyby se nemohl rozhodnout.. jedeme na večeři, John po pěti minutách: No..mělo to být jen 100 metrů.. nakonec tam hned dorazíme.

Přijedeme, jsou tam rovnou vymezený hranice, kam má auto jet, přijde nějaký "poskok" z restaurace, John mu dá klíčky, poskok otevře všem dveře, vystoupíme a jdeme do restaurace, mezitím co poskok parkuje auto :)). To se mi moc líbilo. Restaurace byla zaměřená na seafood a byl krásný výhled na Portland vzadu s Mt.Hood. Jdeme si sednout, stůl byl jakoby u zdi, tak John s Ping jdou z jedný strany, Elliot proti Johnovi ke zdi, já směle a drze vedle něj a Teya do čela.. S Elliotem sme si začali povídat, v podstatě po většinu večeře.. jídlo tam bylo moc dobrý, jako předkrm byli dva crabcakes, takový placičky z kraba, strááášně dobrý, jemný.. to se dalo doprostřed stolu a jedlo se z toho. To se tu v Americe dost dělá, že se to objedná (předkrm, zákusek) a dá se to doprostřed stolu a lidi do toho „dloubou“ vidličkami :D. Ježiš vypadl proud, to píšu ve wordu, kterej mi opravuje pár nespisovných výrazu..sakra, duše článku se možná vytratí :D. Chčije slušně… ale zpět k večeři (a Elliotovi haha). Povídali sme si o spoustě věcí, dost cestoval, byl v Itálii (pár vtipných příhod), byl v Anglii… fakt, parádně sme si povídali. Řekla sem si, že si to musím užít (a využít). A co si dát jako hl. jídlo. Ptal se mě, říkám, že ještě nevím. On, že by mi doporučil tu specialitu, co nám před chvilkou říkal číšník. Jakási směs ryb, říkám to si dám ráda, že mi ryby chutnají, ale moje host family je moc nejí (popravdě vůbec). On tak jo, byl rád, že sem na něj dala (ano, můj záměr) a že mi to snad bude chutnat. I am sure! Graduoval vloni na Grant HS teď je prvním rokem na Univ.of Or., v Eugene, kde se mu moc nelíbí, protože jeto tam moc klidný. Miluje snowboard a ukazoval mi, že když v deseti letech snowboardoval, tak mu hrana rozsekla kus předloktí-no kůži, tak tam má jizvu (asi 10cm) a prý to bylo šíleně grosse, když to bylo čerstvý.. věřím, detaily nechci :D. Jídlo bylo strašně dobrý, dal mi ochutnat kousek svýho, já mu dala kousek mýho. Haha :D. Ptal se, jestli mi to chutná, říkám, že je to úžasný. Fakt, strašně dobrá ryba. Dal mi citron, ogrilovaný, prý je to s ním lepší J. Potom se mě třeba ptal, jestli sem viděla am.fotbal. Říkám, že sem na pár zápasech byla. Že se nevyznám v pravidlech, takže sem to moc nechápala (nechtěla sem rovnou říct, že to bylo děsně boring). On jo, pravidla to má těžký, já sem celou high school hrál fotbal. Říkám si, to je ono :D. Mě se tady prostě děsně líbí ti hráči am. fotbalu, to už sem sem kdysi psala. A o spoustě dalších věcí sme si povídali.. věděl o českým pivu, že je dobrý. Tak sem říkala, že si Plzeň může normálně koupit tady, že to můj host dad pije. On fakt jo? Že se po tom koukne J. Jako zákusek kluci objednali dvakrát (zase se to dalo doprostřed) naprosto famózní. Čokoládový těsto, trošku podobný brownies, ale nebyli v tom kousky čokolády, uvnitř toho úžasný čokoládový krém, teplý, navrchu kopeček vanilkový zmrzliny v ořechovým krustu. Dole politý troškou čokolády a posypaný oříškama. No ještě teď se mi sbíhají sliny :D. Já sem byla úplně okouzlena..a nemyslím tu čokoládu :D. Když jsme vešli před restauraci, tak zas kluci dali tomu maníkovi klíčky od auta a přijel přímo k nám a otevřel nám dveře. Když teď někomu takhle říkám, že sme byli v Charter house na večeři, tak každý woooow, that´s expensive!! Se usměju …

Potom sme jeli směr Crystal Ballroom, kde byla prom. Cesta byla fakt vtipná. Já jednoduše miluju, jak tady teenageři jezdí :D. To je nezapomenutelný. Rychle, rádio na plný pecky a nezájem o pravidla :D. Řídil Elliot a John nejdřív, že ví, kde to je.. po chvilce vyšlo najevo, že je lehce zmatený :D. No a třeba Elliot neodbočil a John dude, měl si odbočit :D. On to je jedno a hned to zkrouhnul :D. John chat are you doin??! haha no nakonec sme to našli, a Elliot se slovy It was nice to meet you (otočil se a prostě na mě zíral..) se rozloučil. Říkám si cože?!! Cela rozhozená sem šla na prom. No, samotná prom je prostě diskotéka ve formálním. Bylo to od 20 do 23h a my přišli o těch 40 min dýl, naštěstí. Původní rozvržení, 90 min společenský tanec a druhá půlka disco se změnila a disco dali o 15 min. dřív. Ale co nám hráli.. Spice girls, nehorázný hit od Ozone Dragostea din tei, to sem si říkala to snad néé :D. Ale ne, něco bylo dobrý, něco ze současnosti taky J. Potkala sem dost lidí, každý mi říkal, jak strašně mi to sluší..to potěší J. Tak pak sme šli, po skončení..jo volil se king and queen, nic extra. A kdo pro nás přijel? Nj, víme :D. Tak se mi hned zvedla nálada. Nastupujeme v tý šílený zácpě, přední dveře zabrala Ping-kluka Johna a my že půjdem dozadu. Ale Elliot to neotevřel. John na něj se smíchem hey dude, could you open it?!! Tak sme nastoupili..a nejlepší jízda mě teprv čekala. Zas pár messed up situations :D. Jo Elliot, že strašně chce jít do fitness, kde sme právě projížděli.. oni tam na tebe řvou YOU ARE DEVIL!! Ať makáš :D. Jakože by to byla prdel :D. Největší bomba byla, když Elliot neodbočil a šílenou rychlostí (samozřejmě rádio na plný pecky a otevřený okýnka) sme se vřitili na dálnici směr Beaverton. No, nevadí.. malá exkurze po okolí. Potom když už sme málem byli u Ping doma, tak Elliot zas v tý rychlosti to nestihl (jednoduše do tam neznal a John prostě nenavigoval) přejel odbočku, ale to nevadilo a na silnice se o 180 stupňů otočil. Naštěstí nic nejelo.. během cesty se se dozvěděla, že třeba stát Massachussetts má, že nemusíte mít bezpečnostní pásy. To by byla vyloženě jízda smrti :D. Nakonec sme vjeli do ulice a Teya vystoupila se slovy it´s raining.. pršelo celou dobu. Sme se zasmáli, když odešla.. a Ping vystoupila s Johnem a já na Elliota, jestli by mě mohl hodit domů. On že jasně, no problem. Jenže ten (ehm) John mi to pokazil.. přišel tam do auta a že mě ten Paul chce hodit domů, že se tak dohodl s mýma host parents… říkám super.. tam stál jak blbec, tak sme po sobě s Elliotem koukli a řekli si bye s pár „frázemi“. Domů sem jela rozčarovaná…

No, jako celkově to hodnotím fakt pozitivně, s mým prom večerem sem fakt spokojená, ráda na to budu vzpomínat J.

A Elliot? Váhala sem, ale rozhodla sem se, že to nechám být, na číslo nebo na něco se asi ptát nebudu.. je to takový úžasný okouzlení na prvního máje, co myslíte? J

!!!PROM!!!

Tak dneska byla PROM!! Jako mám z večera úžasný pocit.. článek hodím později, nechci psát s horkou hlavou..protože zrovna dneska by to nebylo asi nejlepší.. někdo ví haha xP

No, na mým rajčeti je první várka fotek, další dodám během víkendu.. mám i video :D

ODKAZ TADY!! Na fotky: http://ilushka.rajce.idnes.cz/ album nečekaně prom... kdyžtak pod pár fotkama je komentář (pod nima).. tak příjemné pokoukání a zítra (stopro!!) článek :))