INFO.

Ahoj,

tak už jsem necelé 3 týdny v ČR. Když jsem takhle sem tam někomu řekla, že už asi blogu nechám, tak každý ne, mě to baví číst, přidávej dál. Tomu se nějak nebráním, jenom nevím, CO přidávat. Ještě si to rozmyslím, možná změním úplně téma článků, ale blogování bych se vzdát nechtěla. Psát mě baví, odjakživa. Články by byly nejspíš různorodé, ale uvidí se..

Tak si užívejte prázdnin a samozřejmě myslím na budoucí exchange studenty, kteří za chvíli vyrážejí jako já před rokem do USA. Nebojte ;)

Za tu dobu, co jsem nepřispívala, se událo hodně věcí. Konec školy, graduace a s ní spojená i grad night a pak také cestování po Californii. Fotky dám na moje rajče a pak sem ještě hodím nějaký článek. Nemám v plánu blog rušit, navíc nebude tak od tématu, co budu dělat následující týdny a měsíce. Dneska jsem třeba dostala apostilu na transcript ze školy, to sem dám článek, protože ten proces není vůbec těžký, ale myslím, že každá zkušenost se hodí. V blogu určitě budu pokračovat, jen ještě uvidím, jakým stylem se to bude ubírat a jaké články tam budou.

Tak si užívejte už snad nejen oficiálně začínajícího léta a dneska večer ještě se chci vrhnout na ty fotky. Ještě zdravím z Portlandu :))

MY SPEECH FOR ENGLISH CLASS

Tady je moje finální proslov na english. Samozřejmě v angličtině :)). Neříkám, že nějaká chyba se tam neobjeví :)) Já sem s mojí speech opravdu spokojená!! Tak příjemné počteníčko.

P.S. Ještě chci poděkovat za všechny reakce na můj poslední článek, strááášně mě to potěšilo!! Děkuju vám!

Each of my years during the elementary and high school has been typical for something „special“. The longest and the shortest one was my exchange year in the US. It is also the most exceptional. I want to write about it, but first off let’s see what I come out from my mind when I think back. Before I start I want to tell that in the Czech Republic we have different system of schools, we have the same class for every subject. And the high school begins at the tenth grade. First grade. I lived in Prague and I still remember these steps to the school with my boxy backpack. Learning of alphabet, coloring book for the homeland study, counting one plus one... yes, that’s my sweet first grade. I was so disappointed when I have got my first „B“as a grade! I felt like I have an „F“. Second grade. I found my first best friend and we have had so much fun together. We were going to the playgrounds and I loved it. With other girls in the class we were exchanging our stickers and each of us owned an album. I have it somewhere in my room and sometimes I look at it and just can’t believe it! Oh yeah and that year the math became harder a bit. We started multiplying.Third grade was very good. I have so many friends and I didn’t want to go to the cafeteria for the lunches and my mum was fed up to me when she got to know it. I believe it was kind of frustrating because she paid for it and I didn’t eat it. In the beginning of the fourth grade I experienced big challenge. We moved to the small town 30 minutes from Prague. I changed the school and I didn’t like it. I came to my first class 10 minutes afterwards. I lost my best friend, but I made my new friends pretty fast. I began to dance in the dance school and to play tennis.Fifth grade. I had different class again, but in the same school. My teacher with very thick glasses was saying that she sees everything and her eyes are everywhere. We called her a frog. I was using a cheat sheets and my notes during tests and I have never studied during this year. The best’s years were since the sixth grade. I had a new class. Again. It was a class with coverage to math and natural science. I still see when I came to the class and I stand and was thinking where I should sit. Then one girl entered to the class and I asked her if she want to sit with me. She agreed and it was the beginning of our friendship. We sit to one school desk and when I faced round I saw the guy. I was just fascinated by him! Our teacher was old men and he was lisping. It made me and my friend so laughing. He couldn’t pronounced „r“, „ř“, „š“, „l“ and I don’t know what else. Well, it is still seems very mysterious and strange to me that I was in class with a coverage to math and science, because I always hated it and what is worse – I wasn’t good at it. Seventh grade I had many problems with math and science. I almost failed from the math. So my mum decided that I am supposed to go for tutorage to my grandpa. He is very smart and the math is his passion. I just sustained! Once I took my best friend to him and he teached both of us. He didn’t know the purpose. We were making a gag. We had so much fun times together! When I slept in her house, we went to the downtown at the midnight dressed in the black clock, with cigarettes and the bottle of Vodka. In the summer we went with her father to a small vacation in the South Czech Republic. It was for one week and it was planned that we are going to make a bicycle trips. We did it just once, other days we were just bat around and made our own trips. We were teasing each other and borrowing the clothes. Also we had the first crushes. I also got lower grade in the manners. We have the grades from the manners in the Czech Republic.Eight grade happened in the same spirit. We were going together to the guitar hobby group. I will never forget our funny whiles. We were skipping the school and going where ever we wanted. I loved my class and the chemistry experiments of our teacher. He was crank a bit. Ninth grade. If I might, I would delete it from my life. I hazarded with myself, but I don’t want to tell more. But it happened so it could be here remarked. Since the tenth grade I started to go to the high schools. I didn’t want to go to the school in the vile where we lived so I went to Prague where I wanted to go anyway. I chose the economic high school. I found new friends and I also began with the dance formal school. It is not mandatory in the Czech Republic, but it is something very nice and it makes you unforgettable memories. I loved it and I started to dance competitive Latino and standard dances. ***In the beginning of the eleventh grade I have got an idea to go to America for the exchange year. And I started the application process. It was the biggest part of this grade; I was so excited for that! It was something new for me. Twelfth grade I experienced in the US. I hear from many people sentences like Oh you were so courageous when you decided to do it and other ones. Actually, I was thinking about it just like I will be far away, I will have a freedom and getting to know the foreign culture. Things like homesickness and difficulties with adapting to the foreign culture weren’t in my mind. I realized the reality for the first when the airplane touched the American land. Now, the exchange year is almost over and I start to recapitulate it. Before one year I had only fuzzy and indefinite apprehension about the US. At the present time I feel comfortable over here. And I recognized what actually means the word „exchange year. “ It is about learning. It is learning about yourself and by yourself. You are deciding by yourself what you’re going to do and you stand just on yourself. What is important and good for you or not – it depends just on you. You make a mistake and there is no way to go back. You are thinking about your family at home and you find them as important as you have never imagined. Yes, the part of my family is coming to America this Friday. It is hard to believe it that I am going to see them after almost one year. I am happy to see them, but I will miss my life in America. It is simultaneously sad and happy what’s going on now. An exchanging is learning about the life – in short. Everything depends on you at that time and you change your personality thru the year a bit. I am thinking to come back here for the college. It has for me so many why no and why yes. But it is another unusual opportunity for me that it is hard to resist it! I want things in my life to keep moving and still exploring new and new things to me and take risks. My exchange year already changed my life and my future. I heard one nice thing. Before I write it, just a small attention: don’t think about those colors what I chose, it is random. So: People in the Czech Republic see the world in yellow glasses. People in America wear blue glasses. And you, after the exchange year, looking to the world in green glasses. I absolutely agree with this statement!OK, so what to say in the end? I am happy that I had an opportunity to have this experience. Thank you to my family what means for me a lot and I realized how much they are important in my life. My thank you is to my host family which made my year as well it has been and helped me a lot. It wouldn’t be the same without them. My thanks are to everybody who I met in the US. I consider my past school years in the elementary and high schools as very special ones and I am looking forward for my future!!

HIGH SCHOOL IS OVER

Dneska mi skončila škola. Pocity? Víc smutný. Už od rána sem měla zvláštní náladu, prostě už všechno bylo naposled.. se všema loučení, šla sem i za mým poradcem a zeptala sem se ho, jestli tam bude v pondělí, že bych ho chtěla představit mý rodině. Říkal že jasně, tak sem si ještě chvíli popovídali, má strašnou radost z toho, že sem dostala to ocenění.. já sem taky ráda za tuhle cenu, tý si cením víc než třeba toho, že mi Carol dala to ocenění, že sem exchange student a že sem se připojila k dance teamu atd. Tuhle cenu sem si sama vydobyla a to mě těší ze všeho nejvíc. Šla sem i na grading posledního assignmentu na photography, protože včera sem ty fotky zapoměla doma. Spíš to už bylo takový loučení.. sem si s Ms. Parker ještě chvíli poseděla, objala mě, to sme se obě trošku rozbrečely :)). Ona, že to jsou slzy štěstí. Když já sem za tu dobu se to tak "zabydlela", že mě tu prostě skoro nic nechybí.. cítím se tu naprosto svobodná, dá se říct, že sem se tu i tak jakoby "našla" a vůbec - odmítám se smířit s tím, že už jedný věci je konec a za chvíli ten rok bude celý over. Já to prostě nechci, domů se těším čím dál míň (nebo možná bych to měla říct netěším čím dál víc). Na english jsem měla mojí speech, tak mám z toho radost, měla sem hooodně velký (největší :)) potlesk ze třídy, udělalo mi to strašně velkou radost a učitelka řekla, že by si přála, aby se každý tak moc dokázal zlepšit v angličtině jako já. Zaujala mě tady jedna věc. Většina lidí si všimla a teď mi to říkají, že si jdu za svým a nevzdávám se. To je hezký, ale já to fakt tak mám.. když se na něco upnu (a to už může být úplně cokoliv), jdu si tvrdě za tím a nikdo a nic mě nezastaví xD. Ms. Dakin, ta učitelka na angličtinu, mi řekla sama od sebe, že mi v pondělí (půjdu se podívat do školy, přivedu tam část mojí rodiny a dám pár učitelům dárky) dá ten letter of recommendation (doporučovací dopis) pro tu univerzitu, tak to se těším, až si ho přečtu.

Co dál napsat? Už mě nic nenapadá, snad jen to, že sem si nemohla přát lepší školu v US a našla sem si tam spoustu kamarádů a měla sem taky z pekla štěstí na učitele, se kterýma jsou tady opravdu jiný vztahy než v ČR. Prostě celá Wilson HS byla úžasná!!!

A suprový taky je, že už mám ukončeno povinnou školní dochááázkuuuuu!!!! Yaaaay awesome xD

ONE MORE DAY

Zítra je poslední den školy.Na jednu stranu sem ráda (dneska sem nemohla ráno vstát, ležím v posteli a pak si říkám dělej vstávej, už jen dvakrát..), ale na druhý straně sem smutná..prostě už se to chýlí ke konci.. locker už nemám, což těžce nesu xD, učitelé mi dávají malé dárečky, dneska sem dostala od učitelky na US history a pak od učitelky na Photography.. což je od nich fakt moc hezký. První den Finals je za mnou, zítra je english s tím Orcuttem, blázen.. mám prezentaci na jeden projekt, pak píšem esej. Finální projekt mám hotový-zbytek se píše ta esej. Pro jeho radost (zadání bylo krutý, na jednu stránku a na konci: your magazine should be: quick and easy to read, full of pictures, because pictures save time; and full of light and color). Takže ho mám růžovo-fialový :D :D a hoodně fotek, který sem našla na googlu. Pro jeho sadistickou povahu sem mu udělala radost a k mexickýmu fotografovi Metinidesovi sem dala fotku mrtvý ženský, který usekli nohu sebo co.. on se v tom vyžívá, je prostě švihlej. No, pak mám final z matiky a pak poslední final class a to druhou english a to řeknu mojí speech, tak mi držte palce. Pak jí sem chci hodit. Teda nejdřív sem to měla na dvě stránky, což bylo moc, tak sem to zkrátila. Vám sem ale zítra chci dát plnou verzi, jestli se k tomu dostanu :)). A po škole máme ještě senior meeting.
Jo dneska sem měla vtipnou příhodu. Než sem letěla, tak mi mamka dala krásný fialový náušnice. Mě to "někdo někde" zašantročil, takže sem si myslela, že ta jedna už se nenajde.. o víkendu sem dělala úklid, vyhodila sem tunu věcí, a tu jednu zbylou náušnici sem vyhodila, proč jí mít, když ani není v Oregonu, že.. Dneska si přebírám všelijaký pohledy, přáníčka.. co sem dostala za dobu, co sem tady. No a co nenajdu..tu druhou náušnici.. říkám si to snad ne.. já ale tamtu vyhodila. No, bude v popelnici. Ještě se podívám v koupelně do odpadkovýho koše, ale nejni tam. Tak jdu ven a začnu z popelnice vyhazovat věci. Naštěstí tam nebylo nic nechutnýho, takže se to dalo :D. Paul na mě co tam dělám..já, stojící mezi odpadkama, hlásím, že hledám náušnici. Když sem se dostala na dno, furt nic.. pak už sem to nedosáhla, tak sem vzala koště a začala sem to tam prohrabovat s koštětem. Nic! Nevadí, na zemi prohrabávám ty tašky.. nic. Marta mi pak přijde pomoct, sama hledá fialový hodinky a v popelnici už se hrabala několikrát. Prej jestli chci rukavice.. říkám ne, v pohodě. Fakt tam nebylo nic nechutnýho, skoro jen samý papíry, nebojte :D. + krámy z mýho pokoje jako ponožky atd, obaly od krémů atd. Nic se nenašlo. No, tak to tam jdu nandavat. Ještě každý kousíček prohledám. NIC. Celá rozhozená jdu do baráku.. Marta na mě, našla si to?? Říkám ne. Marta: fakt si to vyhazovala? Říkám no jasně, ještě teď to vidím před očima, jak to házím do toho koše!! OK, konec všichni tušíte. Jdu do koupelny, otevírám zásuvku, kde mám v misce nějaký náušnice atd. Prohrábnu to a ... anooo, fialová náušnice je na světě.
Anoo, mám radost, že mám OBĚ!! Nejdřív málem byla na druhým konci Ameriky, pak sem trávila 45minut v popelnici s odpadkama, ale nakonec byla u mě v pokoji.
No, v pátek večer mi sem přijede mamka, bráška a babička s dědou. Joo, a náušnice si vezmu na sebe!!
Mějte se krásně a snad vám sem hodím nějaký smyslupnější článek xD

Tak sem dodělala tu prezentaci na toho úchyla Orcutta a toulkama po netu sem na něco narazila.. po mé úpravě to je takhle: Lidé v ČR vidí svět s modrýma brýlema. Lidé v USA s červenýma. Já to (po mém exchange roku v Americe) budu vidět fialově!!
(pro ty, kdo mě zná, ten druhý smysl je jasný :)) ale princip je v tom, že už nic nebudu vidět tak "jednostranně", že... no chápate, ne?? x))

IT DRIVES ME CRAZZZYYYYY!!!

Přijdu si tenhle týden jak fretka. Minulý týden sem tam od středy nebyla, protože sem byla nemocná. Pak ještě napíšu článek, jak sem šla s Martou ve středu na urgency :)). Teď aspoň napíšu nějaký článek, tak co a jak je.. Venku je horko, jako sem ráda, ale dneska se odpoledne cítím, jak kdyby mě někdo praštil..

No, na otázku kdy přijedou tvoji rodiče odpodívám už next Friday.. když sem to včera řekla prvně, zarazila sem se.. pořád to byl měsíc, dva týdny..a najednou už chvilička. Excited? Ne zas tolik :)). Na keramice už sem svůj "stuff" dokončila, super. Photography zítra tam dokonce budu PO ŠKOLE! No co říct jako, já mám svoje životní heslo vystřel co nejdřív můžeš. Ale protože min. týden, co sem se v pondělí a úterý do školy dohrabala (v úterý už sem lezla xD), tak musím.. důvod jednoduchý. Pracuju na final projectu. Celkem huge to je :D. JÁ si to všechno hezky rozvrhla. V pondělí sem šla brát fotky kolem školy, že to budu mít i takový jako memorable (fakt mě to teď napadá nějak v tý angličtině, a protože sem úúúúplně mimo, nepřemýšlím, takže se občas něco dneska objeví). OK, super, dokončeno. Ještě něco cestou domů a fakt spokojená v úterý jdu develop ten film. Málem mě švihne, když se NIC nevyvolalo. Jud za učitelkou, jen to ukážu, nic neříkám a je jí to jasný.. chyby se staly dvě a ANI JEDNA není moje. První: TA (teacher´s assistant) špatně ustříhnul růžek filmu a druhá chyba, že kluk, co to do tý camery dával, to dal špatně. Jasně, druhou věc sem mohla udělat sama, první ne.. jenže tam sou takový ty camery z roku raz dva a já prostě nejsem schopná to tam dát.. evidentně nejsem sama xD. Noo.. berme to sportovně :D. Tááákže včera sem zase šla take those fuckin pictures okolo školy. Večer ještě Marta jela do obchodu s nábytkem vrátit něco, tak sem jela taky a v Lake Oswego něco nafotila. Dneska sem si to rychle vyvolala a mám to.. no a protože lab už moc dnů nemá, takže tam jdu zítra po škole.. ještě si někdy extra musím dopsat quiz z algebry.. to se dokope nějak.. Na health a na english with Dakin na final mám skoro stejný project: Speech. Téma totožný: škola, uplynulé roky, apod. Napadlo mě udělat si stejnou speech a říct jí prostě na těch různých třídách dvakrát.. přece nebudu na jedno stejný téma psát dvě různý práce.. jo, trošku se to liší, ale v pohodě to můžu udělat najednou. Bavila sem se o tom s Martou a ona, ať to tak klidně udělám. Ještě si to rozmyslím, co kdyby se to někdo dozvěděl.. ale o tom pochybuju, prostě to tak udělám. Jo dneska sem se bavila s tou thajkou Teyou a říkala, že když viděla mě a Martu spolu (před prom a pak sme jí jednou pickupovaly a jela s náma chvíli autem), že je úplně vidět, že sme si close a prostě si rozumíme :)). Říkám really?? :)) Ale zdaleka mě to nepřekvapilo :).

Dneska byly kratší hodiny ve škole a pak bylo senior awards assembly. Dostala sem tam tu cenu za to GPA, ale jinak to byla nuda.. tak sem tam tak přemýšlela, bavila se s lidma.. a tak mě napadlo, když sem se dívala po dalších exchange studentech, proč ten rok nevyužili úplně naplno a nezískají diplom?? Jasně, stálo mě to a mýho counsellora námahu, ale vyplatilo se to. Díky tomu teď můžu přemýšlet o college v USA, jinak bych to měla jasný, dodělávat maturu v ČR. Což mě celkem děsí teda xD. Já budu maturovat v úterý a středu :)). Těma mýma dvěma stejnýma speeches :D. Nee sranda.. jooo ale na tom assembly říkali, že naše škola je z celý USA v žebříčku GPA (prospěchu studentů) DEVÁTÁ!! To je fakt dobrý, to sem koukala celkem.. devátá nejlepší high school v Americe, to je hezká vizitka mít odtud ten slavný diplom :)). No Marta se tam šla podívat, pak sme šli do mýho lockeru vzít pár věcí, zítra ho musím vyklidit.. což mě štve.. kam dám věci.. no a tak říkám Martě, ať se jde projít kolem učebny, co byla ob dveře. Že je tam ten Orcutt učitel, jak ho mám na english... tak tam šla a říká mi, no ten fakt vypadá úplně perverzně, jako úchyl.. říkám no jo :)). Zítra mám na jeho třídě s jednou holkou prezentaci na My media project, tak já že to udělám do power pointu..děláme o průzkumu obchodů, to je takový nejlehčí, co tam bylo..

Tak se zatím mějte, já už letííííím :))

UPOZORNĚNÍ xD

je mi blbě, sem nemocná, nic psát nebudu.
- oznámení nutné
(ani nedávám barevné psaní)

Řekla bych, že nastává chvíle pro napsání nějakého článku, aneb jak já to mám s Amerikou :))

Stalo se víc, než sem očekávala. Štěstí? Náhoda? Nebo já jsem toho dosáhla? Jak co.. ke všemu mě přivedla tak trošku ta náhoda, ale co bylo díky mě a v čem jsem měla štěstí??

Štěstí jsem měla každopádně na mojí rodinu. Původně jsem pořád neměla rodinu.. už to vypadalo celkem blbě, ale pak nakonec jsem z New Yorku letěla směr Portland za Martou a Paulem. Když si takhle s Martou povídáme o těch začátcích, obě si úplně přesně vybavujeme, co ta druhá měla na sobě, co sme řekly, jak sme se chovaly atd :)). Prvně jsem si s ní volala na telefonu, protože byla v práci, potom sem vycházela z koupelny a přijela domů, to jsme se hned obejmuly.. pak se jelo na večeři (Olive Garden) a po večeři do Bridgeportu, což je takové "venkovní" obchodní centrum a do italské kavárny sme šli na zmrzku. Já sem byla jak v transu.. Marta mi říká, že na mě bylo vidět, že jsem smutná.. skoro hned jsme si k sobě našly cestu. Teď si doma všichni tři perfektně rozumíme a doplňujeme se a já si pamatuju, jak v prosinci na Floridě mi to scházelo. Nedokážu si představit, až odjedu. Marta mi i vyprávěla o tom, jak sem emigrovala před nějakými 40 lety a tuhle mi řekla, že když po pěti letech od té doby prvně viděla svojí mámu a Dášu, co sem přijely za ní, tak jí prý po hodině řekly, že je z ni Američanka, že už by v ČR žít nemohla. Marta, že si to pořád pamatuje a že jí to naštvalo a mrzelo. Mě jen tak napadlo, co z vás dělá Američana, Němce, Nora atd??! Proč se cítíte Čechem/Češkou?? Co to určuje??? Jen to, že tam žijete?? To je blbost. Já si pamatuju, jak když sem přijela, tak sem se Marty ptala, jestli se víc cítí být Američankou nebo Češkou (možná trochu neomalená otázka, ale nevadí). Marta, že neví..dneska má obojí občanství.

Marta mi tu pomohla s hodně věcma. Říká mi, že je moc ráda, že sem teď taková, jaká sem, prý když srovná Ilču když přijela a tu dnešní, že je to rozdíl.. Já tu změnu zatím zas až tak necítím, protože sem se tady fakt zabydlela :)) cítím teď každopádně svobodu, ujasnila sem si, co je pro mě důležitý v životě a co ne, co chci dosáhnout v nejbližších letech a hlavně stát opravdu sama na sobě, dělat si svoje rozhodnutí a svoje názory, mít svoje cíle a žít svůj život, tak jak chci. O tom sem před rokem měla velmi mlhavou představu. NECHCI tady psát podrobnosti, to je moje věc. Chci si to tu poznamenat, protože sem zvědavá, jaký to bude, až se vrátím domů.. čím dál víc se mi nechce :)) Cítím se tu teď strašně comfortable.. jinak to říct nedokážu..

Občas mi to přijde všechno jako sen.. doma sem měla o Americe neurčitou představu, přišlo mi, jakobych jela do nějaký džungle, bylo to něco strašně vzdálenýho.. je to ale úplně normální místo na zemi, má to tu svoje plusy a mínusy, jako je to všude.

Plánuju další články, chci napsat o každém předmětu, který tady mám. Pak určitě napíšu o příští středě, kdy dostanu akademické ocenění (certifikát), že patřít se svým GPA (prospěch) do nejlepších na škole. To mě fakt potěšilo a Marta jásala, když sem jí to řekla :))

Dneska večer ještě chci napsat o yearbooku, prozatím fotky jsem dala na moje album www.ilushka.rajce.net dodám k tomu komentáře, uvidím, jestli to stihnu ještě dneska.

Zatím se mějte hezky, koukám, že na Paroubka vám tam lítají vejce ze všech koutů republiky.. inu, co dodat xD

Dneska sem dostala yearbook. Taková velka bichle, která mapuje život školy. Moc hezký, pak sem kdyžtak dám nějaké fotky. Kdo má o to zájem, pište do komentářů, jinak to sem dávat nebudu. Fronta na to byla neuvěřitelná, ale naštěstí to netrvalo tak dlouho, jak se zdálo.

Jinak je tady hezký počasí (na chvilku haha), tak toho chci o víkendu využít.. v neděli jdu ven s Olyou (ta Ruska) a přivede Jakuba, svého českého kamaráda :)). Tak sem na něj zvědavá.. vím, že příští rok bude v Praze na VŠ.

Dneska na matice mi začala téct krev z nosu (u mě normální, mám rozšířené žilky v nose, tak občas rupnou), tak jdu na záchod.. ale nebyla tam hall pass a protože matikářka to hlídá, tak sem se jí šla říct, že jdu do koupelny, že mi teče krev z nosu. Ona jestli sem v pořádku. Říkám jasný, I´m only bleeding xD vypadala celkem vyděšeně, to mě pobavilo. Pak na mě, jestli sem OK. Říkám jasný :D

Málem bych zapoměla!!!! Dneska sem viděla mýho poradce, přišel do Orcutt´s english class na senior survey a řekl mi, že viděl, že na Senior awards assembly, které bude 27. května, dostanu akademický uznání nebo co, protože mám nadprůměrný prospěch :)). Jupííí, to mi udělalo radost..on byl taky rád, bylo to vidět. Oba máme ještě holt živě v paměti horor s diplomem :D. V životě nezapomenu, jak sem tam kdysi přišla-třetí den po sobě.. no možná čtvrtý, to už nevím, a on při pohledu na mě se už chytal za hlavu :D. Další nezapomenutelný moment byl, když sem šla s Paulem prvně si do školy vybrat předměty, bylo šílený horko, měla sem na sobě kraťasy (kdo mě zná: takový ty bílý, ty sou celkem dlouhý) a Paul na poradce, jestli je délka mojích kraťasů dobrá :D. Sem stála, poradce si mě změřil pohledem a řekl, že je to absolutně v pořádku. Si to občas doma připomínáme, Marta mi říkala, že byl pak Paul úplně zděšenej, že můj poradce je skoro celej potetovanej :D. Právě to je mi na něm sympatický, je osobitý, stejně jako já (ježiš marjááá Ivett!!! těším se!! :-*).

Toť pro dnešek vše :)). Jdu se dívat na Grease, neboli na Pomádu. Neviděla sem to ani nepamatuju!!