Dneska sem si uvědomila, jak strašně už sem si tu na všechno zvykla a míň a míň se mi chce zpátky do Česka. Je tu spousta věci, které mi tu vyhovují: lidé jsou mnohem milejší, usměvavější..o tom sem psala v minulém článku, dále mi naprosto vyhovuje, že člověk si tu může dělat co chce (vypadat jak chce, mít názory jaký chce) a nikdo se nad tím nepozastavuje. To mi dává pocit neuvěřitelný svobody, kterou sem začala cítit až tady. Sem tady mnohem uvolněnější. Vyhovují mi i hodiny ve škole, sem teď tady vlastně "maturantka" a když sleduju moje kamarády v ČR, jak právě mají největší nervy z matury a já si tady snad už jen přemýšlím, jak si udělám vlasy na graduaci, přijde mi to jako úplná ironie :D (řečeno s nadsázkou :)). Jasně, taky mám poslední eseje, prezentace.. jenže je toho jenom o trošku víc a já si to svým způsobem "užívám". Navíc eseje často můžu psát na téma, které je mi blízké nebo mě to zajímá, hodně často je možnost výběru. Třeba na US history píšeme esej (jasně, osnovy jsou stanovené), ale téma je v podstatě libovolné. Ve třídě se někdo zmínil o roku 2012, kdy má být podle různých předpovědí "konec světa" nebo nějaká velká změna. Mě zajímají takové věci, tak sem si řekla, proč o tom nenapsat? Nevěřím, že se to stane, ale baví mě pátrat po informacích, číst si různé názory atd. Předtím sem na English class napsala 6ti stránkovou esej na téma Radar v Brdech. Přišlo mi to jako zajímavý téma, navíc Amíci tu o tom nic nevědí a o jaderných raketách se tady baví opravdu dost, nejvíc ve spojitosti s Koreou a Iránem. Takže teď jsem na to specialista haha :D.

Napíšu vám sem i nějaký perličky z mojí Orcutt´s english class :)). Tak třeba dneska ten učitel (zas nám pouštěl nějaký trhlý film), že ho viděl naposledy ve dvaceti letech.. jeden kluk: wow Orcutt to je před 4O lety!! Jako srandu, myslím, že celá třída mu tipovala kolem 50 let (maximálně). Orcutt: Actually... it´s been 42 years.. Potom poznamenal, že ten film už je minulost, že to není přítomnost (zabýval se na jedné hodině třeba otázkou, že když vidíme minulost, proč nevidíme i budoucnost???? Jeden kluk na to: možná proto, že se to ještě nestalo..). Na dnešní postřeh mu zas další kluk (ve třídě jsou skoro samí kluci) řekl: Jo, Orcutt, to definitivně je. Tahle třída je prostě kuriózní.. Někdy musím natočit video, protože to, co se tam děje, je prostě k nepopsání :)). Jednou Orcutt taky říkal, že žil v Německu 3 roky a že tam mají hodně bordelů. Na otázku, jestli tam chodil, odpověděl že ano a ještě přidal info, jak to tam vypadá. Cenná informace, toho si vážím..

Minulý týden na Health jsme měli tu psycholožku nebo koho z jedné organizace (myslím STARS) a to bylo neskutečně zajímavý, nejlepší týden na Health. Hodnotili se tam mezilidský vztahy, "coby kdyby", a na poslední hodině se kluci ptali holek na otázky a opačně. Odpovědi skutečně zajímavý, jestli chcete o tom článek, napiště do komentářů.

Jinak počasí tady pořád nic moc, což mě štvě, ale aspoň na víkend se to většinou vyjasní, třeba v neděli by mělo být 85 stupňů.. což zní hezky, ale ono se to ještě změní do té doby :D.

Tak mě už nějak došly nápady, co psát.. Mějte se moc hezky a co nejdřív se zase ozvu :))

P.S. Ve čtvrtek dostanu Yearbook (no dostanu..to ne, musela sem za něj zaplatit hříšný peníze :D), a na to se těším celý rok. Je to kniha o životě školy, prostě píše se tam o všem. Jsem zvědavá, kdyžtak pak sem můžu nafotit pár stránek.

Byla tu otázka na Američany a plusy a mínusy ve srovnání s Čechama, potom otázka ohledně přihlašování se na college a Portland. Takže pěkně po pořádku.

Američané. Pamatuju si, jak první den, jak sem se šla podívat do obchodů, tak se na mě každý přiblble usmíval, já skoro nerozuměla a oni se snažili konverzovat. To sem si říkala „aha, tak toto je ten typickej americkej úsměv a „přeleštěný“ chování“. Jako druhý intenzivní zážitek mám, jak mě asi po necelých 2 týdnech pozvala Adriane, holka co je na mojí škole taky senior a bydlíme ve stejný ulici, k ní domů, že tam budou i její kamarádi. Šla sem tam trochu nervózní.. Tehdy sem toho ještě moc nerozuměla a když, tak mi dělalo problémy vytvořit smyslu plnou větu a vyjádřit aspoň náznakem, co chci říct. Nakonec ten večer se to fakt vydařilo, byla sem spokojená a Američané na mě zapůsobili v podstatě tak, jak sem čekala.. že by tu byli nějaký velký rozdíly mezi jima a Čechama, to se říct nedá. Jo, nezapomenu, jak si nalili do sklenice colu a dávali si tam vanilkovou zmrzlinu. Dodnes sem to nezkusila. Chovali se ke mně moc přátelsky, zajímali se o mě a o mojí kulturu, což mi bylo milý. Teď, když se někdo ptá, tak už mám jednu a tu samou verzi, tak jen stačí zapnout start a stop :D. Ptali se mě, co posloucháme v ČR za hudbu, ale tak to je i nás, že toto téma lidi dost zajímá. Koneckonců, já stejně poslouchám převážně americký interprety. A potom škola. Ta tvoří snad tu největší součást mýho života v Americe. První den sem chodila za učitelema a říkala sem, že sem tady nová, exchange student from the Czech rep. atd. Kdo tu byl, možná se taky poznává J. A následujících pár dnů sem chodila za učitelema s tím, jestli máme nějaký úkol, nebo ejstli v hodině říkali něco důležitýho :D. Byla fuška tu otázku jenom zformulovat, natož naplno rozumět, co mi vlastně odpovídali. A zase co lidi? Snad první slovo, který mě napadne, je „obětavý“. Američanů se fakt nemusíte bát se na něco zeptat, odpověď snad ve 100 % zní Yeah, SURE!! Nebo No problem J. Ale co byla fuška, najít si kamarády. To mi dělalo nehorázný problémy, protože lidi se o vás zajímají, už jen kvůli akcentu, ale nějaký „hlubší“ kamarádství? To radši na začátku ani nehledejte. Ale povídají si rádi, to vždycky. Nechci tady moc psát o úrovni americkýho školství na high schools, protože na toto téma už dost lidí přede mnou napsalo články, takže je všeobecně známý, že je to skoro až primitivní, spočívá to v dělání úkolů a teď se většinou nudím, už sem přišla dávno na to, co se má dělat a co nemusí. Učitelé jsou ale celkem nápomocní, jediná učitelka, kterou sem skoro vysloveně nesnášela, byla na mojí Government class, a byla to Číňanka. Nic proti asijcům, ale měla sem s nima zkušeností v Americe víc a už jich mám dost. Včera sme byli na návštěvě u Marty tchýně a tchána, kteří jsou korejci. Marty a Paula syn si vzal korejku, ale byla narozená už tady, tak i ona sama se považuje spíš za Američanku. Její rodiče si teď ale koupili nový dům, velkej jak kráva, tak se tam s ním chlubili. Ty jo hlavně ten Koreánec mi nebyl sympatickej. Namyšlenej, takovej hnusnej pohled.. napadla mě jen jedna fráze, co mi na něj sedí, ale to sem radši psát nebudu. Jo, mají tam třeba elektronický koš na odpadky.. můžeš to otevřít mávnutím ruky. Záhodový prkýnko taky jde dolů samo (to je ale dobrá věc, nesnáším, když chlap to nechá nahoře). To ale máme teď doma nově taky, Paul se mi s tím chlubil :D. Takže to uvidíš mami, haha :D. Jinak ten jejich dům je jak horská chata, celkem nevkusný a abychom se doma našli, to abych rovnou furt měla u sebe telefon. Nikdo by totiž moje volání neslyšel. No ale po koreánské kulturní vložce zpět k Amíkům :D. Díky dance teamu sem toho taky hodně poznala a upřímně řečeno, je pro mě teď celkem těžký to hodnotit úplně tak, jak chci, protože si myslím, že spousta věcí mi dojde, až opět budu mezi mrzutýma Čechama :D. Jo, Američani jsou mnohem víc v pohodě. Sem si vzpoměla, že dost Čechů a vůbec.. o Americe se říká, že je tu „každej tlustej“. Většina ne, ale i ta většina je v průměru silnější než Češi. A když je někdo tlustej, to je teda opravdu šíleně. Mají tady neuvěřitelný množství fast foodů, na každým rohu a ještě mnohem víc :D. Každý je pyšný na Ameriku, hodněkrát mi holky na tancování říkali, že až o tom doma budu vyprávět, že sem byla v Americe v dance teamu, že budu za „hvězdu“ nebo jak to napsat. To si zas tak nemyslím, ale chci ukázat, jak přemýšlí o Americe oni. Co mi ale vadí, je to, že 80 % lidí k otázce jak se mi tu líbí automaticky připojí, že je to o hodně lepší než Czechoslovakia. Jo to mě taky vyloženě sere. Czechoslovakia. I když je opravím, v další větě hned: A jak je to v Czechoslovakii s tím a tím? Já už to teď radši ignoruju. Jsou to vlastenci a já ani nevím, jestli by se jim to mělo vyčítat. Jasně, všeho moc škodí, ale člověk by si měl stát za zemí, odkud pochází, ně??! Já sem pyšná na to, že sem Češka, a to sem si dřív třeba vůbec nemyslela. Kdybych měla teď,ještě vlastně pořád mám před sebou dva měsíce, zhodnotit můj život v Americe… sem ráda za to, co se mi tu podařilo, všechna ocenění si vystavím doma v pokoji :D. Už se na ten moment teď těším :D. A nestydím se za nic, co sem tu udělala nebo ne, cokoliv..

A i tím můžu tak trošku navázat na tu college. Už mě to celkem přešlo, strašně se těším domů, i když ještě mě tu pár zážitků čeká (třeba za dva týdny outdoorová škola, kde budu dělat instruktora, mě krapet děsí..). Doma si určitě udělám jako první test TOEFL, a moje další kroky hodně ovlivní výsledek. Uvidí se.. každopádně, jak sem mailovala těm školám, tak Marta na mě, ať připojím mojí adresu.. říkám to ne, radši.. Marta ale jo, dej jí tam!! Tento týden mi chodili samé propagační brožury, na konci týdne mi to vyvolávalo salvy smíchu :D.

A poslední bod, Portland. Toto si nechám na jindy, dám sem fotky, a napíšu k tomu samostatný článek, protože tohle město je přinejmenším strašně různorodý :D. Potkáte tam všechny typy lidí. Ale článek hodím nejspíš až tam půjdu znova, chci totiž udělat víc fotek, protože bez nich by to nebylo ono J. Tak se mějte hezky.. jestli jste v ČR, užívejte si hezkýho počasí, já se tu toho už asi nedožiju.. občas na dva tři dny je horko, ale pak zas zima a deset stupňů, prší.. nj, co se dá dělat, teď už to přežiju :D.

PROM - This very night

"This very night" bylo téma naší prom. Ale všechno (možná ne tak úplně) popořádku.

Haha napíšu i to, co se mi stalo předtím :D Sem si koupila voskový pásky, že si strhnu to neviditelný chmýří nad horním rtem.. čtu návod, radu "vyzkoušej to na malým kousku kůže 24 h předem" směle ignoruju. Třu to mezi dlaněma, pak to nalepím.. podle návodu chápejte xD rychle ztrhnu.. a ono tam vosk zůstal..říkám do prdele. No nevadí, tak něco se pokouším sundat prstama a pak to asi pět minut myju vodou a troškou mýdla.. no, pak mě to začalo pálit jak sviň. Kurva! Že by alergická reakce??! Co má dělat xD Málem mě položilo, když mi to začalo červenat a štípat a nehorázně pálet. Jdu po led... pak ho sundám.. ani spát nemůžu, už se vidím ráno s pusou větší jak Angelina Jolie. Naštěstí se to, nezhoršilo, ale ani nezlepšilo.. během dne to ale dost zmizelo, takže pohoda, uff.

Takže po hororové předehře, kdy mě málem odvezli :D, sem se druhý den vypravila, doma sme ještě udělali pár fotek a jelo se. Dům sme našli bez problémů, zvoníme.. otevře kluk v červeným tričku a ptá se: Who are you?!! tónem "covůbecotravuješ". Říkám, že jdu za Teyou a on, jo tak on je teď u Ping, dovedu vás tam. Tak sme šli.. já se hned ptám jak je to daleko :D na mých asi 10-15cm jehlách sem byla ráda, že umím chodit. Ale umím, to mi naštěstí zůstalo z mého koketování s latinou :)). Aspoň něco mi to dalo, mami. Došli sme tam (mimochodem ob tři baráky, což sem dala xD), a hned venku nás přivítal sympatický, hodně vysoký pán.. Říká Hi!! I´m Paul!! Nice to meet you, and you, lovely lady, you must be Ilona :)) říkám yeah :D Paul: I´m also Paul :D tak si Paulové podali ruce a ten pán (Paul), že nám udělá fotky. Tak Paul dal Paulovi i jeho foťák, protože Paul chtěl mít taky fotky. Pár fotek, co nám udělal Paul, můžete vidět v mém albu na rajčeti (ilushka). Po pár fotkách sme šli do baráku.. hned na gauči seděla Teya, tak sme obě byly rády, že se vidíme, pro ní to byla nějaka známá duše :). Tak nějak všichni sme si tam povídali, ten Paul je nevl.táta Ping.. její máma tam byla-to je Thajka, Paul je Američan. Čekali sme, až přijede Ping "with boys". To sem zpozorněla, původně měl jít jen její přítel.. který je prvním rokem v Denveru na college. No, po chvilce přišel nějaký další chlap, myslim, že kamarád Paula.. a že je to Kanaďan a hrál profesionálně hokej a někdy v osmedesátým hrál proti tehdejšímu Československu a že si pamatuje, že máme dost dobrý hokejový tým. Říkám ano, to je pravda (jsem vlastenka). No, nebudu to tady okecávat, potom konečně přišla Ping s klukama. Ti se představili.. John a Elliot. Hned sem zaregistrovala Elliota. Mimochodem, to je ten, jak mám s ním fotky v mém albu. Dostali sme na ruku kytky-to jak je snad vidět z fotek, hezkou sem dostala (heč větší než Teya :D). No a pak po seznámení se šlo ven na fotky, vezmu to rychle.. fotilo se fotilo, fotky máte víte kde :D. Pak se nasedlo do auta. John (přítel Ping) řídil, Ping vedle něj a já s Teyou vzadu a uprostřed Elliot. Kdyby se nemohl rozhodnout.. jedeme na večeři, John po pěti minutách: No..mělo to být jen 100 metrů.. nakonec tam hned dorazíme.

Přijedeme, jsou tam rovnou vymezený hranice, kam má auto jet, přijde nějaký "poskok" z restaurace, John mu dá klíčky, poskok otevře všem dveře, vystoupíme a jdeme do restaurace, mezitím co poskok parkuje auto :)). To se mi moc líbilo. Restaurace byla zaměřená na seafood a byl krásný výhled na Portland vzadu s Mt.Hood. Jdeme si sednout, stůl byl jakoby u zdi, tak John s Ping jdou z jedný strany, Elliot proti Johnovi ke zdi, já směle a drze vedle něj a Teya do čela.. S Elliotem sme si začali povídat, v podstatě po většinu večeře.. jídlo tam bylo moc dobrý, jako předkrm byli dva crabcakes, takový placičky z kraba, strááášně dobrý, jemný.. to se dalo doprostřed stolu a jedlo se z toho. To se tu v Americe dost dělá, že se to objedná (předkrm, zákusek) a dá se to doprostřed stolu a lidi do toho „dloubou“ vidličkami :D. Ježiš vypadl proud, to píšu ve wordu, kterej mi opravuje pár nespisovných výrazu..sakra, duše článku se možná vytratí :D. Chčije slušně… ale zpět k večeři (a Elliotovi haha). Povídali sme si o spoustě věcí, dost cestoval, byl v Itálii (pár vtipných příhod), byl v Anglii… fakt, parádně sme si povídali. Řekla sem si, že si to musím užít (a využít). A co si dát jako hl. jídlo. Ptal se mě, říkám, že ještě nevím. On, že by mi doporučil tu specialitu, co nám před chvilkou říkal číšník. Jakási směs ryb, říkám to si dám ráda, že mi ryby chutnají, ale moje host family je moc nejí (popravdě vůbec). On tak jo, byl rád, že sem na něj dala (ano, můj záměr) a že mi to snad bude chutnat. I am sure! Graduoval vloni na Grant HS teď je prvním rokem na Univ.of Or., v Eugene, kde se mu moc nelíbí, protože jeto tam moc klidný. Miluje snowboard a ukazoval mi, že když v deseti letech snowboardoval, tak mu hrana rozsekla kus předloktí-no kůži, tak tam má jizvu (asi 10cm) a prý to bylo šíleně grosse, když to bylo čerstvý.. věřím, detaily nechci :D. Jídlo bylo strašně dobrý, dal mi ochutnat kousek svýho, já mu dala kousek mýho. Haha :D. Ptal se, jestli mi to chutná, říkám, že je to úžasný. Fakt, strašně dobrá ryba. Dal mi citron, ogrilovaný, prý je to s ním lepší J. Potom se mě třeba ptal, jestli sem viděla am.fotbal. Říkám, že sem na pár zápasech byla. Že se nevyznám v pravidlech, takže sem to moc nechápala (nechtěla sem rovnou říct, že to bylo děsně boring). On jo, pravidla to má těžký, já sem celou high school hrál fotbal. Říkám si, to je ono :D. Mě se tady prostě děsně líbí ti hráči am. fotbalu, to už sem sem kdysi psala. A o spoustě dalších věcí sme si povídali.. věděl o českým pivu, že je dobrý. Tak sem říkala, že si Plzeň může normálně koupit tady, že to můj host dad pije. On fakt jo? Že se po tom koukne J. Jako zákusek kluci objednali dvakrát (zase se to dalo doprostřed) naprosto famózní. Čokoládový těsto, trošku podobný brownies, ale nebyli v tom kousky čokolády, uvnitř toho úžasný čokoládový krém, teplý, navrchu kopeček vanilkový zmrzliny v ořechovým krustu. Dole politý troškou čokolády a posypaný oříškama. No ještě teď se mi sbíhají sliny :D. Já sem byla úplně okouzlena..a nemyslím tu čokoládu :D. Když jsme vešli před restauraci, tak zas kluci dali tomu maníkovi klíčky od auta a přijel přímo k nám a otevřel nám dveře. Když teď někomu takhle říkám, že sme byli v Charter house na večeři, tak každý woooow, that´s expensive!! Se usměju …

Potom sme jeli směr Crystal Ballroom, kde byla prom. Cesta byla fakt vtipná. Já jednoduše miluju, jak tady teenageři jezdí :D. To je nezapomenutelný. Rychle, rádio na plný pecky a nezájem o pravidla :D. Řídil Elliot a John nejdřív, že ví, kde to je.. po chvilce vyšlo najevo, že je lehce zmatený :D. No a třeba Elliot neodbočil a John dude, měl si odbočit :D. On to je jedno a hned to zkrouhnul :D. John chat are you doin??! haha no nakonec sme to našli, a Elliot se slovy It was nice to meet you (otočil se a prostě na mě zíral..) se rozloučil. Říkám si cože?!! Cela rozhozená sem šla na prom. No, samotná prom je prostě diskotéka ve formálním. Bylo to od 20 do 23h a my přišli o těch 40 min dýl, naštěstí. Původní rozvržení, 90 min společenský tanec a druhá půlka disco se změnila a disco dali o 15 min. dřív. Ale co nám hráli.. Spice girls, nehorázný hit od Ozone Dragostea din tei, to sem si říkala to snad néé :D. Ale ne, něco bylo dobrý, něco ze současnosti taky J. Potkala sem dost lidí, každý mi říkal, jak strašně mi to sluší..to potěší J. Tak pak sme šli, po skončení..jo volil se king and queen, nic extra. A kdo pro nás přijel? Nj, víme :D. Tak se mi hned zvedla nálada. Nastupujeme v tý šílený zácpě, přední dveře zabrala Ping-kluka Johna a my že půjdem dozadu. Ale Elliot to neotevřel. John na něj se smíchem hey dude, could you open it?!! Tak sme nastoupili..a nejlepší jízda mě teprv čekala. Zas pár messed up situations :D. Jo Elliot, že strašně chce jít do fitness, kde sme právě projížděli.. oni tam na tebe řvou YOU ARE DEVIL!! Ať makáš :D. Jakože by to byla prdel :D. Největší bomba byla, když Elliot neodbočil a šílenou rychlostí (samozřejmě rádio na plný pecky a otevřený okýnka) sme se vřitili na dálnici směr Beaverton. No, nevadí.. malá exkurze po okolí. Potom když už sme málem byli u Ping doma, tak Elliot zas v tý rychlosti to nestihl (jednoduše do tam neznal a John prostě nenavigoval) přejel odbočku, ale to nevadilo a na silnice se o 180 stupňů otočil. Naštěstí nic nejelo.. během cesty se se dozvěděla, že třeba stát Massachussetts má, že nemusíte mít bezpečnostní pásy. To by byla vyloženě jízda smrti :D. Nakonec sme vjeli do ulice a Teya vystoupila se slovy it´s raining.. pršelo celou dobu. Sme se zasmáli, když odešla.. a Ping vystoupila s Johnem a já na Elliota, jestli by mě mohl hodit domů. On že jasně, no problem. Jenže ten (ehm) John mi to pokazil.. přišel tam do auta a že mě ten Paul chce hodit domů, že se tak dohodl s mýma host parents… říkám super.. tam stál jak blbec, tak sme po sobě s Elliotem koukli a řekli si bye s pár „frázemi“. Domů sem jela rozčarovaná…

No, jako celkově to hodnotím fakt pozitivně, s mým prom večerem sem fakt spokojená, ráda na to budu vzpomínat J.

A Elliot? Váhala sem, ale rozhodla sem se, že to nechám být, na číslo nebo na něco se asi ptát nebudu.. je to takový úžasný okouzlení na prvního máje, co myslíte? J

!!!PROM!!!

Tak dneska byla PROM!! Jako mám z večera úžasný pocit.. článek hodím později, nechci psát s horkou hlavou..protože zrovna dneska by to nebylo asi nejlepší.. někdo ví haha xP

No, na mým rajčeti je první várka fotek, další dodám během víkendu.. mám i video :D

ODKAZ TADY!! Na fotky: http://ilushka.rajce.idnes.cz/ album nečekaně prom... kdyžtak pod pár fotkama je komentář (pod nima).. tak příjemné pokoukání a zítra (stopro!!) článek :))

Koukám, že to zas flákám.. už si celkem dlouho říkám joo napíšu napíšu, a furt nic.. až teď mě trošku nakopnul komentář, kdy bude další článek.. tak jo, jdu se překonat :D

Nejdřív chci říct, že mě napadlo, zda byste rádi nějaké specifikované články, na nějaká témata, co by jste si rádi přečetli.. ať už se to týká nějakých rozdílů ČR vs. USA, jak to a to tady vypadá a chodí.. nápady kdyžtak piště do komentářů, já pak ráda napíšu články.

Jinak jsem se rozhodla, že zkusím se přihlásit na nějakou college v USA. Směřuju se někam na východ :D. Má to ale háčky, udělat s dobrými výsledky test SAT nebo ACT a TOEFL, což jako international student musím. Pak by přišla další etapa, výběr školy, stipendia.. už sem dvě učitelky poprosila, jestli by mi napsali doporučovací dopis, a rovnou sem se zeptala, jestli by mě doporučili college v USA. No uvidí, se, ale asi to zkusím.. možná ale po tom testování na to rychle zapomenu haha xD i když GPA mám tady fakt dobrý.. prudce vyčnívám nad americkými spolužáky :D

Jo ve čtvrtek sem si vyzvedla cap n gown.. hábit na graduaci.. no je to zelený, celkem krutě..

Dneska mám date :D néé, beru to s nadhledem..a doufám, že on taky....

Už nevím, co psát. Tak se mějte krásně, a kdyžtak piště nápady na články!!

VIDEAAAAAAAAAAAAA :)))))

Tady při zpracovávání těch pojebaných 31 otázek sem objevila, že tam učitel dal odkazy na tři videa.. tak se můžete kouknout, není to tak dlouhý a celkem to vyjadřuje jeho vytříbený vkus xD

1. SPIDER http://www.youtube.com/watch?v=Zdj9vMH4BfQ
2. MADAME TUTLI-PUTLI http://www.youtube.com/watch?v=7icAFa8fdLY
3. BAD ANIMALS (to si stopro pusťte, ale i jednička je dost humorná :D) http://www.youtube.com/watch?v=SlNYT5hdpF8

Právě zpracovávám 31 otázek na Orcutt´s english class (to s tim divným učitelem).

Tady přináším pár hlodů, nedá mi to se s váma nepodělit :D. Tučným písmem je to, co je napsaný od něj a v závorce kurzívou je můj komentář. A pod tím ještě dám překlad do češtiny, pro ty, co se jim šikne.. muh-ehm!! :))

1. Using your notes from Chuck Close: A Portrait in Progress you should be able to define the work we saw in this movie in terms of process. If your notes are weak, come in after school and watch the movie again. It is only 57 minutes long. (s ironickým nádechem: joo, to je pohoda, 57 minut je jako NIC!! Taky to může být třeba na 3 hodiny.. hned zítra tam jdu, protože moje notes jsou opravdu extremelly weak!!)

2. toto mě opravdu baví: According to Aquinas, knowledge begins with things. Things come from God. Therefore, God is the source of all knowledge. Humans, with their ability to think are like God. But because humans can not think without first gaining knowledge from things, humans are not equal to God. (no comment!!)

Překlad:

1. S použitím tvých poznámek k Chuck Close: (teď to zestručním) měl bys být schopen popsat práci, kterou jsme viděli ve filmu-proces. Pokud tvoje poznámky jsou chudé, k ničemu.. přijď po škole a koukni se na film znova. Je to jenom 57 minut dlouhý.

2. V souhlasu s Aquinasem, znalosti začínají u věcí. Věci pochází od boha. Z toho vychází, že bůh je zdrojem všech znalostí. Lidé s jejich schopnostma jsou jako bůh. Ale protože lidé nemůžou myslet bez první dané znalosti pro danou věc, lidé nejsou rovni bohu.

Prostě bůh je n.1 no..

No, moje překlady nejsou doslovné, jak už sem tady myslím psala, já mám prostě problém s překladem z aj do čj. Jak jsem spoustu anglických slovíček nehledala v životě ve slovníku, ale tak nějak "sama přišla", tak ač význam v aj chápu perfektně, nejsem schopná to do čj přeložit. S tím myslím má zkušenost víc lidí, co žijí v US. Kdyžtak můžete psát své zkušenosti do komentářů.

Ještě se chci vyjádřit k druhému bodu: ten učitel to mylsí vážně, tohle do nás hustí a třída nic nenamítá.. já se přiznávám, že když to řekl prvně, začala sem se smát. Jako jediná.. To je pro mě naprostá hovadina.

Protože v této třídě studujeme filmy, jak učitel řekl, tak občas záběr zastaví a my to máme nakreslit.. jednou to stopnul a ta ženská tam měla takový dementní výraz, polootevřenou pusu a jedna holku se smíchem: Should we draw it? :D Odpověď byla no.

Potom ještě mám takový zážitek z Algebry. Každý den dostáváme úkoly, které tvoří největší podíl na výsledné známce. A já je zásadně opisuju z netu, kde sou skoro všechny příklady k disozici. No a když ani tohle milí Amerikáni nezvládnou, učitelka občas to píše celý na tabuli. Tuhle se mi líbilo, když řekla: Is everybody done with copying? Jako jestli papír může dát dolů..

Taky Američani mají problémy se spelováním. A fakt krutý.. v sobotu sem měla školení na outdoorovou školu a ten supervisor psal na tabuli, co dělá učitele dětem zajímavým..a totálně to měl messed up :D Taky si myslí, jak je angličtina strašně těžký jazyk. Já neříkám, že je lehký, ale až takhle...navíc oni to dokáží podat s takovým tónem, že je to prostě pravda pravdoucí :D.

V sobotu budu mít devatenáctiny, tak pojedeme do Seattlu, to se moc těšííííím :)))

Zítra je Velikonoční Pondělí, a Easter dost mají i tady.. ale ne až tak, já se ptala Marty proč třeba bení volno a tak..a ona že neví, ale že nejspíš proto, že je tu dost náboženství a třeba Židé to neslaví a tak.. Jinak v obchodech už přes měsíc prodávají vejce, všechno s Velikonocema.. já si všimla, že tady mají pořád nějaký "obchodní tah".. když jsem přijela, už všude byl znát Halloween.. potom Thanksgiving, hned poté se ze dne na den dýně vyměnily za ozdobičky a stromky na Vánoce, potom Valentýn, kde byla vysloveně záplava srdíček a hned pak Easter.. jsem zvědavá, co přijde pak :)). Tipuju, že den matek, který je na 8. května, dokonce o tom lidi dost mluví, což mě překvapilo.. A pak každopádně Independence day, který je 4. 7. .. a to budu zrovna v NY s rodinkou :).

Tak se mějte hezky a užijte si vánoční pondělí!!! A taky to vaše letní počasí!!! My tu teď máme skoro furt hnusně, jen min. víkend bylo 20°C, ale hned ve středu se to zkazilo a je tak kolem 8 a prší.. no, ve středu se to má zlomit, tak uvidíme..

VEČEŘE S DANCE TEAMEM

Dneska se konala ta závěrečná večeře s dance teamem. Když to srhnu: úžasné zakončení dance season!!

Začátek byl celkem nudný, ale po asi 10 minutách se oběvila večeře, jakoby švédské stoly a začalo se povídat. My holky sme seděly u jednoho stolu a rodiče u dalších. Se mnou šla Marta. Dost se tam povídalo o PROM, blíží se, je 1. května, já si včera koupila šaty, po dlouhém váhaní a debatování :)) mám fialové. Moje nejoblíbenější barva a střih je fakt nádherný, sem moc spokojená. No ale zpátky k dance teamu. Poté se všichni přesunuli do jiné místnosti, rodiče seděli na okraji a my v půlkroužku. Carol řekla, že je to tradice a každá seniorka si sedla na tu židli uprostřed a každá holka k ní něco řekla. Bylo to i hezký zavzpomínání :)). Mě potěšila zejména Natalé, která ke mě řekla fakt pěkný věci, třeba jak sme na naší druhý soutěži si spolu sedly a povídaly sme si.. o různých věcech, holčičích :))...nechci to tu rozebírat, ale hezky to připoměla, já na to málem zapoměla :)). Potom mě potěšila Alex, strašně milá holka, skoro pro celý team taková mamma :)). Amy, freshmanka, nic moc k nikomu nevyplodila, její pubertální věk udělal svoje a řehnila se jak kobyla... Graci řekla, že si váží, že mě poznala a že nejen, že sem přijela do cizí země na high school, ale že sem se i rozhodla být součástí školy, jakožto ve sportovním teamu a že je to ten nejlepší způsob, jak high school doopravdy poznat.. Allison chválila mojí angličtinu, že je až neuvěřitelný, jak moc sem se zlepšila, že kolikrát teď na konci jí přišlo, že mluvím bez přízvuku, což dost holek potvrdilo (pro rejpaly: já neříkám, že přízvuk nemám anebo že je toto zákonitá pravda), Zoe říkala, že když mě prvně viděla na French class, kterou sme měly spolu na začátku roku, že mě strašně chtěla poznat, že vypadám cool (ha!) a že je šťastná, že se jí to podařilo.. Natalé taky řekla, že se mnou určitě chce udržovat kontakt, že to pro ní hodně znamenalo, že sem byla v dance teamu.. úterky večer.. Haha Sammy si vzala na sebe pak Marina´s sluneční brýle, to bylo dost vtípný.. ona I am Marinaaa... nejlepší bylo, jak v nich vypadala :D ... Claire řekla, že po jejím prvním assembly za ní přišel jeden kluk s tím, že chci být v dance teamu, řekl jí o mě a já tak dostala kontakt na Carol.. aspoň vím, komu můžu být vděčná ::). Natalé zrovna bylo po operaci kolene, po třetí v životě.. ale není to jen kolena, mám něco víc.. prý jí podruhý dávali šlachu z mrtvoly. To by mě asi kleplo. Také ještě říkala, že se jí líbilo, jak když se mi změnila formace, že sem tam bez řečí dala nohy :)), že sem se vždycky usmívala.. joo Allison mi děkovala, že sem se smála jejím vtipům.. bože tohle se milí čtenáři ani nesnažte rozluštit.. :D ... Po tomto kolečku nám Carol dala různé diplomy, certifikáty..celkem jich mám asi pět (i z Winter Awards), tak to budu mít doma pokoj hezky vyzdobený haha :)) taky plánuju si udělat koláž z fotek, a dalších věcí..a pověsit si to na zeď :). Na závěr sme si vzaly každá Thank you page, která udělala každá pro každou, takže to bude taky moc hezká památka.. no teda, musím říct, že dance team mi dal fakt úplně nehorázně zkušeností, bylo to to nejlepší, co sem mohla udělat a budu si to vždycky pamatovat, zdá se mi to až neskutečný, neuvěřitelný, že sem to vůbec zažila!! Jako sen, fakt.

Carol jsem pak dala takový dáreček, zelené visací náušnice Swarovski, přesně její styl :)) a přáníčko a pohled Prahy, kam za mnou chce přijet, což teda bude bomba mít v ČR na návštěvě výstřední, neopomenutelnou Carol :)). Měla z toho strašnou radost a i se mi rozbrečela.. :)

Nevím, co napsat dál.. už mě nic nenapadá, prostě tento dance team Trojanes ladies byl soo amazing and glamorous!!

(tento článek sem si napsala víceméně pro sebe, spojitosti a různé narážky nikdo nepochopí.. ale já si to sem chtěla napsat :).

PREZENTACE O PRAZE NA ORCUTT´S ENGLISH CLASS

Nečekala bych, že o mé prezentaci budu muset psát celý článek..ale tohle sem prostě musim napsat.

Nejdřív vám to objasním: na senior english s Orcuttem-ten divnej učitel, "filmař" haha :D, si každý vybral jakési téma, naprosto libovolné, a zpracoval projekt. Já se rozhodla pro Prahu. Napadlo mě to tak nějak spontánně a přišlo mi to jako dobrý nápad. Tak sem udělala prezentaci, dala sem tam hodně fotek, nejzásadnější info. ... něco sem teda jenom zkopírovala z internetu a když sem to předevčírem Martě ukazovala a četla sem, jak Libuše řekla, že Praha se dotkne hvězd.. tak sem se začaly smát a pak sem to radši vymazala...ono by to mohlo pro neznalé Amíky vyznít celkem bláznivě. Potom byla další bomba, emperor Rudolf II. No proč zrovna emperor a ne king.. no, to je jedno..ale celkem sme se u některých překladů trhaly :D.

Dneska teda přišla na řadu moje prezentace, zapsala sem se na první den, abych to měla z krku, když už stejně sem hotová od začátku února. Musela sem přinést noťas, protože přes různé způsoby to nešlo učitelovi na Mac otevřít. Na začátku hodiny mi řekl, ať to zapnu.. nakonec mi řekl, že pak počkáme ještě půl hodiny, aby přišlo víc lidí. Ono se senioři na první hodinu slézají vesměs po celou hodinu a půl, kdy je class. Pak sem teda šla. Byla to bomba.. nejdřív na mě učitel, ať se představím, aby věděli, proč zrovna Praha. Pak na mě spustil palbu otázek: kde je Praha v ČR. Říkám, že uprostřed.. pak se zeptal jedný holky: kde je Praha? A ona..v Czech rep. On ale kde je Czech rep.?? Na tu holku jako.. ona pokrčila rameny.. tak sem to řekla a ukázala sem to na mapě.. pak další otázky: jak často sem v Praze, kde mám školu, jak daleko je od tohohle obrázku (Staromák), jestli mám fotky školy, kde bydlím, jak daleko je to od školy, jak daleko je škola do centra, jestli sedávám v týhle kavárně na obrázku (radši sem řekla jo, byla to jakási "kafezatřistovky" na Staromáku), co dělám po škole, jaká řeka protéká Vltavou, kam potom teče, jaký je nejbližší velký město v sousedním státu, jak dlouho se tam jede autem... potom se třídy zeptal, jestli před začátkem prezentace mají nějaké otázky. Jedna holka řekla, že si myslí, že už se na všechno zeptal :D. Tak sem začala... celkem mě nechal "v klidu", jestli se to tak dá vůbec říct. Občas vtíravá otázka, ale vesměs OK. Na konci přišla perla, opravdu třešnička na dortu. Ptá se mě: Do you have a facebook account? Jestli mám profil na facebooku, což pro neznalé je internetový portál, kde se vyhledáváte podle jména, přidáváte si přátele, můžete si tam vložit prakticky cokoliv, komentujete, můžete dělat různé quizy (haha, ty miluju :D) ... Po té jeho otázce sem se zarazila..proč ho to zajímá? Prezentuju Prahu a ne sebe. Třída taky vypadala zaraženě.. říkám yeah.. a dodala sem: Chceš si mě přidat do přátel? Na to nic neřekl, jakoby to neslyšel. Miles, jeden kluk na něj: Do YOU have a facebook??! Orcutt: yes, I do. Pro připomínku, tady je úplně běžný jednat s učitelem jako s kamarádem, oni se o to v podstatě snaží a i tak s váma jednají. A spustil další otázky, v jakým jazyce mám facebook, jak dlouho ho mám, kolik tam mám fotek, jestli mám víc amerických nebo českých přátel, a kolik jich mám, kolik mám fotek, ... já sem říkala, že na to třeba odpovídat nechci, že mu to může být jedno a třída mluvila za mě, dost lidí se mě zastalo. Pak mi řekl taky, jestli mám v PC fotky z ČR. Říkám, že jo. On, ať je ukážu. Na to sem rozhodně řekla, že ne, že je mu je nechci ukazovat. Pak se ptal, jestli piju alkohol. Řekla sem, že v ČR můžeme od 18ti, tak jo. On kolik mi je.. říkám 18.. (nechala sem si pro sebe, že zdaleka nepiju od překročení 18tého roku :D). Potom, jestli mám řidičák. Říkám, že můžeme řídit od 18ti a to mi bylo krátce před odjezdem sem, tak ještě nemám řidičák. On jestli umím řídit. Říkám ne. Potom z něj vypadlo, že už to stačí, ale že po mě bude chtít ještě něco. Ať si připravím prezentaci mých fotek z ČR z různých akcí a že to bude tak na květen. Neřekla sem na to nic, nevím, proč tak děsně chce vidět moje fotky ze soukromí.. jasně, je to pro něj možná zajmavý, jak žijeme a tak, ale na druhou stranu: myslím, že mi pokládal celkem dost osobních otázek, na které se vymáhal odpovědi.

Kdyžtak napiště, co si o tom myslíte. Mě se prostě ta jeho dnešní zpověď zdá jednoduše drzá.

Na hodině english s Ms. Dakin sme četli knížku Kite runner (=Lovec draků) a právě koukáme na film. Příběh se odehrává v Afghánistánu, částečně i v Americe.. v podstatě je o přátelství dvou Afghánských kluků.. nebudu tady vypisovat děj, někdo ho třeba zná a kdo ne a zajímá ho to, najde si to. Nevím, jestli autorovým cílem (koneckonců i cíl učitelky) bylo přiblížit svět Afghánistánu nebo pozorovat neobvyklý vztah mezi Hassanem a Amirem jakožto příběh o zradě, přátelství a o svědomí, které dokáže hryzat pěkně dlouho, ale knížka i film je to fantastický.

Jinak poslední dobou mi dost lidí říká, že už se mi to chýlí tady ke konci. Jako kdybych to nevěděla xD. Já sama teď nevím, jestli se dom vlastně těším nebo ne.. jasně, po roce ráda uvidím všechny a všechno, ale na druhou stranu úplně vidím, jak se to krátí celkem dost rychle.. navíc mám teď i na každý víkend nějakou akci, v týdnu se nenudím.. a čím dál víc začíná převládat pocit, že mi po tom všem bude smutno. Jak sem psala, těším se domů, ale smutek začíná převládat.

Doma se stále dělá remodeling, předělává se barák skoro celý..nové dlaždice, maluje se, nové koberce ... šílený.

Kdosi se mě v komentářích ptal, jak to bude s mojí školou v ČR. Nevím. Možností je několik, záleží na tom, která vyjde.Pak sem určitě dám vědět. Určitě ale požádám o nostrifikaci.

Počasí je u nás narozdíl od ČR šílený... prší, 48 F.. ale v neděli má být 60 a sluníčko, tak snad. Dyť je duben proboha..nechci moje narozky, který mám za dva týdny a pár dnů, trávit v kožichu :D. Jo mimochodem pojede se do Seattlu, tam se nehorázně těším!! A hopefully v květnu vyrazíme do Kanady, Vancouver.

Golf nakonec hrát nebudu, důvody tady vypisovat taky nebudu.

Mám první týden, kdy nevstávám do školy v 5 ráno, ale až v 7 :D. Hezky si to zatím užívám, ráno si u snídaně čtu..paráda. Sem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží..:))

Tak se zatím mějte =)