Dneska je ctvrtek a ja mela pred sebou sraz s ostatnimi exchange studenty. Pan z rodiny pro me prijel v pul 12 a vyrazilo se do centra... vysadil me u nakupniho centra a ja tam cekala. Presne 12:00, cas srazu, ale nikde nikdo... rikam si tak nevadi, treba je to za rohem..obesla jsem budovu a nic... pak jsem ale zahledla kluka s turbanem na hlave a jeste s 2 klukama. Rikam si ha, to by mohl byt z Bangladese nebo z nejakeho takoveho statu.. ale protoze jsem nemela odvahu jit za nima a zeptat se, jestli jsou exchange studenti od CIEE, jsem se rozhodla je pronasledovat :o))). Treba kdyby sli do toho parku, ktery se jmenuje Pioneer place stejne jako to obchodni centrum, kde Paul (host father) myslel, ze je sraz. Jenze kdyz sli dal a dal, vzdala jsem to a vratila se zpatky na misto, kde me Paul vysadil. Kolem byli brigadnici nebo kdo s temi charitativnimi dotazniky atd., jako jsou i v Praze. Pak jsem uvidela tel. budku a rekla jsem si, ze zavolam Paulovi, aby se zeptal moji koordinatorky, kde jsou a at kdyztak pro me nekdo prijde. Jenze ten kram nefungoval a ja jeste nemam americkou tel. kartu, takze jsem byla odsouzena sledovat lidi, jestli nemaji cedulku CIEE nebo neco povedomeho. Ale vyplatilo se mi to, u jine tel. budky jsem videla holku a kluka a ta holka vytahovala karticku pojisteni CIEE. Zajasala jsema jdu k nim a rikam: "Are you from CIEE?" Oni: "Yeees!!" a velky smile :o)). To uz bylo 13h. Rekli mi, ze taky nikoho nevideli a taky tady patrali. Ulevilo se mi, nebyla to moje chyba. Zaolali nekolika lidem, aby ziskali cislo na mobil Dory (koordinatorka) a ta jim dala cislo na dalsi zenskou od CIEE, protoze Dory je nemocna a nemohla prijit. Ta zenska si pro nas prisla a potkali jsme i 2 kluky, jeden z Jordanska a druhy z Bangladese. Jo a ta dvojice, kterou jsem potkala, byli Thajci. Ta pani od CIEE s sebou privedla Nemce a pak u obeda jsme potkali dalsi 2 Nemky. Kazdy jsme si dali co jsme chteli k obedu (ja sem mela lasagne, ale nechutnaly mi) a pak jsme se rozpustili. Ja se pridala k Nemkam, byly sympaticky a prosly jsme obchody. Pak sly asi po hodine a neco do nehtoveho studia, tak jsme se rozloucily a ta jedna Nemka chodi do stejne skoly jako ja, tak jsme si vymenily tel. cisla, ze se kdyztak jeste pred skolou muzem sejit. Kdyz jsem zustala sama, tak jsem si jeste prosla par obchodu a nasla jsem 2 naprosto uzasny! Hlavne ten druhy, tam maji strasne hezky veci a i za dobry ceny, treba dziny a saty za 20 $, tricka kolem 10-15$ atd. ... samozrejme i drazsi, ale vetsina se pohybuje kolem teto ceny. Takze uz vim, kam pujdu, az nebudu mit co delat :o)). Jo a vsechny prodavacky jsou porad mile, ptaji se, jestli je vsechno OK a jak se mam... typicke americke chovani...Pak jsem se vydala v 16h k bus stop, cekala jsem ale pul hodiny, bus mel navic 10 minut zpozdeni. Mela jsem pripraveny mince a po chvilce badani jsem prisla na to, kam se v tom buse hazi. Cesta trvala zhruba 20 minut a kdyz jsem projela kolem private high school, muj zachyny bod, protoze cesta vypada vesmes porad stejne, byla jsem v pozoru, kde mam vystoupit... jenze prvni zastavku od skoly jsem nevidela a kdyz jsem se zvedala, projeli jsme kolem bus stop, kde jsem mela vystoupit. Dobry no. Kdyz si me ridic vsimnul, jak jsem vstala a sla ke dverim, zeptal se, jestli jsem prejela. Rikam ze jo. On mi zastavil hned na silnici a doporucil mi, abych priste byla vic carefully. Rikam Yeah I know :D a vystoupila jsem. Nebyla to az takova zajizdka, vracela jsem se 5 minut, ale prisla jsem si krapet divne, jak jsem si kracela po silnici, kde kolem me jezdila auta... chodniky tady moc nevedou. Nakonec jsem stastne dorazila domu :o)).
Pak vam sem hodim fotky, az budu na svem notasu.
Žádné komentáře:
Okomentovat