Myslím, že víte, o kom bude řeč... Dáša.
Odjede ve středu. Za 4 dny.
Já jí tady nemůžu snést, naprosto mě vycucává.. už jenom být v jedný místnosti s ní je záhul. Takhle dneska večer připravuju zel. salát, připomínám, že mi Marta říkala, že zeleninu mýt nemusím, že už je a navíc to je z té farmy, kam jezdí.. no byla sem v kuchyni jen s Dášou (brr) a pak přišla Marta, které jsem se předtím ptala, jestli si dá salát, ona že ne. Dáša jí říka odporným tónem: Marto, ten salát nejez, s těma nemytýma paprikama. Marta jí řekla, že to se mýt nemusí, bla bla bla. Dáša ale stejně mám pravdu (jak malý děcko, fakt..). Ve mě to úplně vřelo, ona ať to nejí, ani to nechci. Řekla sem, že ten salát přece dělám jenom pro sebe, tak že jí to může být jedno. Pak Marta radši odvedla řeč jinam, protože jí nejspíš došlo, že nechybí mnoho a my dvě bysme se pohádaly. Ale já bych se (doufám) udržela, nehodlám dělat Dáše tu radost, že bych se s ní hádala. Teď Marta přišla ke mě do pracovny, kam se zavírám celý tento týden, jednoduše proto, abych nemusela cítit Dášu, a říká mi, že měli salát a že byl moc dobrej. Hodná.. Ovšem Dáša je dokonalá psychická tyranie, je to horší a horší... ve Student agency nám říkali, že první měsíce jsou celkem krutý, ale když máte jako bonus Dášu.. Utěšuje mě, že "jen" 4 dny a bude PRYČ! Ale to, co cítím k ní, jsem ještě k nikomu necítila, úplně všechny vysává, Paul je taky najednou strašně tichý (asi má taky co dělat, aby nevylítnul..), Marta na ní dneska vylítla, jak sem psala... jednoduše: všem se nám uleví, až budeme zase sami tři.
P.S. A mě se teď ulevilo, že sem se vypsala. Ale každý večer se mi chce brečet, ale nechci, už jenom kvůli tomu, že ten důvod je takový primitiv...
Žádné komentáře:
Okomentovat